Mezinárodní hokejová federace

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:IIHF Headquarter Zurich.JPG
Hlavní sídlo IIHF v Curychu.

Mezinárodní hokejová federace (anglicky International Ice Hockey Federation, zkratka IIHF) je federace národních hokejových asociací řídící sportovní odvětví lední hokej a inline hokej pro muže i ženy. Byla založena v roce 1908 a sídlí v Curychu. IIHF organizuje většinu významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji, s výjimkou Světového poháru. IIHF má výrazný vliv na hokejové dění hlavně v Evropě. Evropské národní ligové soutěže respektují hokejová pravidla stanovená IIHF a ta organizuje turnaje pro profesionální kluby a i pro národní výběry. IIHF má tak jistou rozsáhlou pravomoc v oblasti udělování trestů pro hráče, vydávání celoevropských zákazů činnosti. Proti rozhodnutí IIHF se může hráč odvolat na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne ve Švýcarsku. IIHF není respektována v Severní Americe, kde se lední hokej hraje podle pravidel NHL.

Obsah

Založení

Na dny 15. a 16. května 1908 svolal Louis Magnus do Paříže schůzku, které se zúčastnili kromě něho další dva francouzští zástupci R. Planque a van der Hoeven, dva Belgičané Declercq a Malaret, dva Švýcaři Mellor a L. Dufour a jeden Angličan Mavrogrodato. Pozvánku dostali i Rusko a Německo, ale nedostavili se. Z dvoudenní debaty vzešlo rozhodnutí založit mezinárodní federaci ledního hokeje a ihned byli zvoleni první funkcionáři. Magnus se stal předsedou a jeho krajan Robert Planque, jeden z účastníků schůzky, generálním sekretářem. Účastníci se rozjeli domů, kde referovali o událostech v Paříži a národní svazy se postupně přihlašovali za členy LIHG. Přihlášky přicházely v následujícím pořadí:

Vstup Čech do LIHG

Dosavadní česká literatura označovala Emila Procházku za funkcionáře poněkud dobrodružné povahy. Nález zásadních dokumentů o založení Českého svazu ledního hokeje v archívu Zemského místodržitelství - Procházkovy žádosti o schválení stanov a odpovědi příslušného orgánu naznačuje, že se spíše jednalo o neobyčejně energického muže, který nehodlal ztrácet čas. O schůzce, svolané Magnusem na 15. - 16. května 1908 do Paříže, se dozvěděl někdy v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý jednat co nejrychleji, můžeme usuzovat, že to bylo až na podzim, protože pozvánku na ustavující schůzi Českého svazu ledního hokeje rozesílal 28. října. Také po setkání v hostinci u Karla IV. pracoval s neobyčejnou intenzitou. Návrhy stanov, které účastníci přednesli, si přinesl domů 6. listopadu večer a již 11. listopadu předložil hotový text na místodržitelství. Na jeho vypracování měl čtyři dny, což byl - vzhledem k tomu, že musel také chodit do zaměstnání - úctyhodný výkon.[3] V hostinci U Karla IV. Procházka oznámil, že již odeslal přihlášku Čech do LIHG; ta dorazila do Paříže 15. listopadu, tedy čtyři dny předtím, než úředník Českého místodržitelství opatřil Procházkovu žádost schvalujícím razítkem. To byl tedy jediný okamžik, kdy Procházka zahrál vabank a pokusil se trochu přelstít čas.[4] Čechy tak v pořadí zemí, vstupujících do LIHG, předstihly Anglii, Švýcarsko a Belgii. Často citovaným faktem je, že Čechy byly spoluzakladately Mezinárodní federace ledního hokeje. Zase to není jednoznačné; budeme-li považovat za okamžik vzniku LIHG květnovou schůzku v Paříži, je to jasné - český zástupce tam nebyl. Ale ověřenou skutečností je, že Český hokejový svaz do organizace vstoupil jako druhý a byl mezi prvními pěti svazy, které LIHG v roce svého vzniku sdružovala.[5] [6]

Členy LIHG nebyly jen samostatné státy

Odpůrci, kteří poukazovali na fakt, že Čechy nejsou samostatný stát, a proto nemohou být členem LIHG, neměli pravdu. Ještě v letech 19331936 byla členem Mezinárodní hokejové federace kanadská provincie Newfoundland, přestože samotná Kanada do LIHG vstoupila již roku 1920. Ale i ona nebyla v té době samostatným státem, ale britským dominiem. Nezávislost v rámci Britského společenství národů získala až roku 1931. V období 19111920 patřilo členství ve Federaci dokonce klubu – byli jím Oxford Canadiens, kanadští vysokoškoláci studující v Anglii.[7]

Historie

1909

1910

  • Ve dnech 18. - 22. ledna proběhlo první Mistrovství Evropy v ledním hokeji v Les Avants u Montreaux. Šampionátu se zúčastnil jako neoficiální host Oxford Canadiens.

1911

  • LIHG přebrala kanadská pravidla s platností pro všechny členské země.
  • Od 17. 2. do 25. 9. téhož roku bylo členem Rusko.

1912

  • ME v Praze bylo anulováno, neboť se jej zúčastnilo také Rakousko, které nebylo členem LIHG.[10] [11]

1914

  • Na kongresu v Berlíně odstoupil předseda LIHG Adrien van den Bulcke a do čela organizace se vrátil Louis Magnus. Ani jemu se však nesplnily představy o vedení LIHG, takže rezignoval a vedení organizace se ujal B. M. Patron z Anglie. Mimořádný kongres, který ihned svolal, zvolil za prezidenta znovu van den Bulckeho. To vše se odehrálo během několika hodin.[12]

1914 – 1918

1920

  • Na letních olympijských hrách v Antverpách byl lední hokej zařazen jako ukázkový sport. Účastnily se i celky ze zámoří Kanada a USA.
  • Na kongresu LIHG, který se konal během olympijského turnaje bylo vyloučeno Německo a Rakousko, novými členy se staly 26. 4. Kanada a USA. Zároveň se převedlo členství Čech na nově vzniklý stát Československo. Pod vlivem zámoří došlo k rozsáhlým úpravám pravidel.[13] [14]

1922

1923

1924

  • Bylo obnoveno členství Rakouska. Švédsko na protest proti nepřijetí Německa vystoupilo z LIHG.

1926

  • Obnoveno členství Německa a Švédska.

1929

  • Po mistrovství Evropy v Budapešťi se direktoriát LIHG na svém zasedání rozhodl, že počínaje rokem 1930 se bude hokejové mistrovství světa konat v některé členské zemi LIHG ne jednou za čtyři roky, jako tomu bylo dosud, ale každoročně. Mistrovství Evropy bude součástí MS, pořadí ME se bude určovat z pořadí MS bez mimoevropských celků.[15]

1930

  • První mistrovství světa mimo rámec ZOH skončilo díky přírodním podmínkám částečným organizačním neúspěchem. Turnaj se musel stěhovat z přírodního ledu v Chamonix do měst s umělým ledem Berlína a Vídně.
  • Novým členem Japonsko, první z asijského kontinentu.

Během třicátých byli přijati další členové: Lotyšsko (1931), Nizozemsko (1935), Norsko (1935), Estonsko (1937), Litva (1938), Jugoslávie (1939) a zatím jediný zástupce z afrického kontinentu Jihoafrická republika v roce 1937. 1932

  • Zimní olympijské hry v Lake Placid se kvůli globální finanční krizi zúčastnily jen dvě evropské země. Mistrovství Evropy se naposledy konalo odděleně od mistrovství světa.

1933

  • Kanada přišla poprvé na mistrovství světa o svoji neporazitelnost a ztratila mistrovský titul. Mistrem světa se staly Spojené státy.

1936

  • Rekordní počet 15 účastníků na olympijských hrách 1936. Hokejový turnaj senzačně vyhrála Velká Británie.
  • Bylo rozhodnuto, aby byl turnaj považován za MS, musí se jej zúčastnit aspoň jedna mimoevropská země.

1939

1946

1947

  • Na kongresu konaném v Praze při MS, rezignoval po 25 letech vládnutí Paul Loicq, nástupcem se stal Dr. Fritz Kraatz.
  • Mistrem světa se stalo Československo, první země, jejíž hráči se neučili hrát hokej na americkém kontinentě.

1948

  • Na Zimní olympijské hry ve Svatém Mořici vyslaly USA dvě reprezentační mužstva. Jedno tvořili hráči vyslaní AHAUS (Amateur Hockey Association of United States), která byla členem tehdejší LIHG. Druhý tým sestavila AAU (Amateur Athletic Union). Americký hokej nakonec reprezentoval výběr AHAUS. Po turnaji byly jeho výsledky anulovány, zařazeny byly pouze do tabulky souběžného mistrovství světa.[17]

1951

  • Bylo obnoveno členství Německa a Japonska.

1952

1954

1956

  • Přijetím NDR měla LIHG již 25 členů.

1957

1961

  • Zavedeny výkonnostní skupiny na MS.

1962

  • MS bylo opět narušeno politickou událostí. V důsledku stavby Berlínské zdi Američané odmítli udělit víza reprezentantům NDR. SSSR, Československo a Rumunsko ze solidarity bojkotovalo MS.[18]

1963-1964

1966

1968

1969

1970

  • Zatím největší roztržka mezi IIHF a Kanadou. Kanada se vzdala pořadatelství Mistrovství světa 1970 a až do roku 1977 bojkotovala veškeré akce pořádané IIHF.[19] [20]

1972

  • Rozdělení olympijského turnaje a mistrovství světa.

1975

  • Zvolení Günthera Sabetzkeho na kongresu v Gstaadu předsedou IIHF.
  • Kongres odhlasoval pořádání otevřených mistrovství světa od roku 1976.
  • Kanaďané se zavázali účastnit pravidelně MS.
  • Kanada a USA se vzdaly pořádaní mistrovství světa.
  • Byl vytvořen Kanadský pohár (soutěž pořádána NHL v Kanadě každé čtyři roky za účasti Kanady, USA a čtyř nejlepších týmů z Evropy).
  • Místo francouzštiny se stala němčina, druhým úředním jazykem po angličtině.
  • Zrušeno pravidelné tříleté období předsedů evropského a kontinentálního výboru.[21] [22]

1977

1980

1988

1990

1991

1992

  • Na turnajích mistrovství světa a olympijském turnaji zavedeno playoff.
  • Počet účastníků MS byl rozšířen z osmi na dvanáct.
  • Mistrovství světa se opět začalo konat i v olympijském roce.

1994

1998

  • V době konání olympijského turnaje, NHL přerušila soutěž, aby se soutěže mohli zúčastnit nejlepší světoví hráči.
  • Na mistrovství světa rozšířen počet účastníků z dvanácti na šestnáct.

2006

2008

Růst počtu členů na konci 20. století

Počet členských zemí během 80. a 90. let neustále rostl, hlavním důvodem nárůstu byla snaha rozšíření hokeje v celosvětovém měřítku, ale také politické události: rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie a rozdělení Československa. Členství po Sovětském svazu bylo převedeno na Rusko, obnoveno členství bylo Lotyšsku (1992), Litvě (1992) a Estonsku (1992) a novými členy se staly – Ukrajina (1992), Bělorusko (1992), Ázerbájdžán (1992) a Kazachstán (1992). Členství po Jugoslávii bylo převedeno na Srbsko a novými členy se stalo Chorvatsko (1992) a Slovinsko (1992), totéž platí i o Slovensku (1993). Členství po Československu bylo převedeno na Českou republiku. Později se členy federace staly také další nově vzniklé republiky - Makedonie a Bosna a Hercegovina v roce 2001, Arménie (členství později pozastaveno) a Gruzie v roce 2009 Noví členové, kteří přistoupili k IIHF v průběhu posledních 35 let v důsledku globální expanze - z Evropy: Řecko (1978), Island (1992), Andorra (1995) a Irsko (1997), z Latinské Ameriky: Brazílie (1984), Mexiko (1985) a Argentina (1998), z Blízkého východu: Kuvajt (1986), Izrael (1991), Turecko (1991) a Spojené arabské emiráty (2001), stejně jako z dálného východu a Oceánie: Nový Zéland (1977), Tchaj-wan (1983), Hongkong (1983), Thajsko (1989), Indie (1989), Singapur (1996), Macao (2005) a Malajsie (2006) a z Afriky: Namibie (1998). Nejnovějším 66. členem se stalo v roce 2008 Moldavsko.

Prezidenti

Jméno Roky
Louis Magnus 1908–12
Adrien van den Bulcke 1912–14
Major Bethune Minet Patton 1914
Louis Magnus 1914
Adrien van den Bulcke 1914–20
Max Sillig 1920–22
Paul Loicq 1922–47
Fritz Kraatz 1947–48
George Hardy 1948–51
Fritz Kraatz 1951–54
Walter Brown 1954–57
John Francis Ahearne 1957–60
Robert Lebel 1960–63
John Francis Ahearne 1963–66
William Thayer Tutt 1966–69
John Francis Ahearne 1969–75
Günther Sabetzki 1975–94
René Fasel 1994–dosud

Členské země

Země Svaz Web Přijetí
Austrálie Austrálie Australian Ice Hockey Federation web 1950
Ázerbájdžán Ázerbájdžán Federace ledního hokeje Ázerbájdžánské republiky 1992
Belgie Belgie Koninklijke Belgische Ijshockey Federatie web 1908
Bělorusko Bělorusko Федерация хоккея Республики Беларусь web 1992
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Savez hokeja na ledu Bosne i Hercegovine web 2001
Bulharsko Bulharsko Bolgarska federacija po koňki i chokkej web 1963
CZE Česká republika
přijetí 1908 Čechy, členství převedeno
na 1920–1992 Československo
Český svaz ledního hokeje web 1908
CHN Čína Chinese Ice Hockey Association 1963
Dánsko Dánsko Danmarks Ishockey Union web 1946
Estonsko Estonsko
členství zrušeno 1946–1992
Eesti Jäähoki Liit web 1935
Finsko Finsko Suomen Jääkiekkoliito web 1928
Francie Francie Fédération française de hockey sur glace web 1908
Hongkong Hongkong Hong Kong Ice Hockey Association web 1983
Chorvatsko Chorvatsko Hrvatski savez hokeja na ledu web 1992
Indie Indie Ice Hockey Association of India 1987
Irsko Irsko Irish Ice Hockey Association web 1996
Island Island Íshokkísamband Íslands web 1992
Izrael Izrael Ice Hockey Federation of Israel web 1990
Japonsko Japonsko
vyloučení 1946–1951
Japan Ice Hockey Federation web 1930
Jihoafrická republika JAR
členství pozastaveno 1978–1991
South African Ice Hockey Association web 1937
Kanada Kanada Hockey Canada web 1920
Kazachstán Kazachstán Kazakhstan Ice Hockey Federation 1992
Severní Korea Severní Korea Ice Hockey Association of the DPR Korea 1964
Jižní Korea Jižní Korea Korea Ice Hockey Association web 1963
Litva Litva
členství zrušeno 1946–1992
Lietuvos ledo ritulio federacija web 1938
Lotyšsko Lotyšsko
členství zrušeno 1946–1992
Latvijas Hokeja Federācija web 1931
Lucembursko Lucembursko Fédération Luxembourgeoise de Hockey sur Glace web 1912
Maďarsko Maďarsko Magyar Jégkorong Szövetség web 1927
Mexiko Mexiko Federacion Deportiva de Mexico de Hockey sobre Hielo 1985
Mongolsko Mongolsko Mongolian Ice Hockey Federation 1999
Německo Německo
vyloučení 1920–1926, 1946–1951
Deutscher Eishockey-Bund web 1909
Nizozemsko Nizozemsko Nederlandse Ijshockey Bond web 1935
Norsko Norsko Norges Ishockeyforbund web 1935
Nový Zéland Nový Zéland New Zealand Ice Hockey Federation web 1977
Polsko Polsko Polski zwiazek hokeja na lodzie web 1926
Rakousko Rakousko
vyloučení 1920–1924,
členství zrušeno 1939–1946
Österreichischer Eishockeyverband web 1912
Rumunsko Rumunsko Federatia Romana de Hochei pe Gheata web 1924
Rusko Rusko
členství 1952–1992 SSSR
Федерация Хоккея России web 1952
Slovensko Slovensko Slovenský zväz ľadového hokeja web 1993
Slovinsko Slovinsko Hokejska zveza Slovenije web 1992
Srbsko Srbsko
členství 1939–2003 Jugoslávie,
2003–2006 Srbsko a Černá Hora
Serbian Ice Hockey Association web 1939
Španělsko Španělsko Federación Española de Deportes de Hielo web 1923
Švédsko Švédsko
vystoupení 1924–1926
Svenska Ishockeyförbundet web 1912
Švýcarsko Švýcarsko Schweizerischer Eishockeyverband web 1908
Tchaj-wan Chinese Taipei Ice Hockey Federation web 1983
Thajsko Thajsko Ice Hockey Association of Thailand web 1987
Turecko Turecko Türkiye Buz Hokeyi Federasyonu web 1991
Ukrajina Ukrajina Федерацiя хокею України web 1992
USA USA
vystoupení 1928–1930
USA Hockey web 1920
GBR Velká Británie Ice Hockey UK web 1908

Přidružení členové

Přidružení členové jsou členy IIHF, kteří nemají žádný samostatný národní hokejový svaz, nebo se neúčastní mistrovsví světa. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země Svaz Web Přijetí
Andorra Andorra Federació Andorrana d'Esports de Gel web 1995
Arménie Arménie Ice Hockey Federation of Armenia web 1999
Gruzie Gruzie Ice Hockey Federation of Georgia 2009
Itálie Itálie Federazione Italiana Sport Ghiaccio web 1924
Kuvajt Kuvajt
členství zrušeno 1992–2009
Ice Hockey Federation of Kuvajt 1985
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko Liechtensteiner Eishockey und In-Line Verband web 2001
Macao Macao Praca De Luis De Camoes 2005
Makedonie Makedonie SSFM Macedonian Ice Hockey Federation 2001
Malajsie Malajsie Malaysia Ice Hockey Association 2006
Moldavsko Moldavsko Federatţia naţională de hocheipe gheaţă din R. M. 2008
Portugalsko Portugalsko Federacao Portugesa de Desportos No Gelo web 1999
Řecko Řecko Hellenic Ice Sports Federation web 1987
Singapur Singapur Singapore Ice Hockey Association web 1996
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty United Arab Emirates Ice Hockey Association web 2001

Přidružení členové Inline hokej

Účastní se soutěží pouze v inline hokeji. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země Svaz Web Přijetí
Argentina Argentina Asociación Argentina de Hockey sobre Hielo y En Línea web 1998
Brazílie Brazílie Confederação Brasileira de Hóquei no Gelo web 1984
Chile Chile Asociacion Nacional de Hockey en Hielo y en Linea 2000
Namibie Namibie Namibia Ice and InLine Hockey Association web 1998

Bývalí členové

Země Svaz Přijetí Vystoupení
23px Newfoundland 1933 1936
NDR NDR Deutscher Eislauf-Verband der DDR 1954 1990
  • v letech 1911 - 1920 byl členem LIHG klub Oxford Canadiens.[23]

Soutěže pořádané IIHF

Soutěže národních týmů

Klubové soutěže

Zaniklé soutěže

Literatura

  • Zlatá kniha ledního hokeje – Gustav Vlk, Karel Gut, Olympia 1978
  • Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia 1986
  • Kronika českého hokeje - Miloslav Jenšík, Olympia 2001
  • 100 let českého hokeje – Karel Gut, Jaroslav Prchal, AS press 2008

Reference

  1. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 14.  
  2. GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 157.  
  3. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
  4. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
  5. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15.  
  6. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 20.  
  7. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.  
  8. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 17.  
  9. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 23.  
  10. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.  
  11. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 30, 31.  
  12. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 22.  
  13. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 30, 31.  
  14. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 43.  
  15. VYHLÍDAL, František. Kronika mistrovství světa v ledním hokeji. Praha : Deus, 2005. S. 15.  
  16. JENŠÍK, Miloslav. První mistři světa. Praha : Olympia, 1997. S. 8, 9.  
  17. BÁRTA, Pavel. Velké okamžiky ledního hokeje 2. Praha : Flétna, 2007. S. 76, 77.  
  18. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 211.  
  19. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 155, 156.  
  20. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha : Olympia, 2001. S. 245.  
  21. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 179.  
  22. GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha : Olympia, 1986. S. 158.  
  23. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha : AS press, 2008. S. 15, 16.  

Externí odkazy