Archiv pro Článek dne 2013

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Zde je archiv článků DNE pro rok 2013, které již byly zveřejněné na hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.



Faye Dunaway by David Shankbone.jpg

Faye Dunaway (* 14. ledna 1941) je americká herečka oceněná Zlatým glóbem, cenou Emmy a Oscarem pro herečku v hlavní roli za film Síť (1976), poté co již předtím získala dvě oscarové nominace za kritikou kladně přijaté snímky Bonnie a Clyde (1967) a Čínská čtvrť (1974).

Narodila se na Floridě matce v domácnosti Grace Aprilové (rozené Smithová) a armádnímu úředníkovi Johnu MacDowellovi Dunawayovi. První filmovou příležitost získala ve snímku Hurry Sundown (1967). Ve stejném roce přijala jednu ze svých nejvýznamnějších rolí, když ztvárnila přitažlivou vražedkyni Bonnie Parkerovou ve filmu Bonnie a Clyde (1967), za kterou byla nominována na Oscara. Film jí také zajistil pozici sex-symbolu. Následujícího roku se objevila spolu se Stevem McQueenem v kriminálním dramatu Případ Thomase Crowna (1968) v roce 1969 v Tiché dohodě režiséra Kazana. Arthur Penn si jí vybral do antiwesternu Malý velký Muž (1970), následně si zahrála roli intrikánky Milady DeWinterové v adaptaci Tři mušketýři (1973), objevila se v katastrofickém Skleněném pekle (1974), po boku Jacka Nicholsona v Čínské čtvrti (1974) a Roberta Redforda ve snímku Tři dny Kondora (1975). Roku 2001 se ujala režie a hlavní role v krátkém osmnáctiminutovém filmu Yellow bird dle předlohy Tennesseeho Williamse.

Byla dvakrát vdaná, poprvé za zpěváka Petera Wolfa (1974–79) a podruhé za britského fotografa Terryho O'Neilla (1984–87), se kterým má jedno dítě Liama O'Neilla (nar. 1980). V roce 2003 však její bývalý manžel prohlásil, že Liam není vlastní, ale adoptované dítě.

2. října 1996 získala hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.


80. článek dne...(do 18. ledna 2013)



BBZV140.JPG

Pustý hrad nebo Starý Zvolen je hradní komplex v katastrálním území města Zvolen nad soutokem Hronu a Slatiny v nadmořské výšce 475–571 m.n.m. Skládá se ze dvou hradních komplexů: Dolního a Horního hradu. Mezi nimi se nachází spojovací část dlouhá téměř 400 metrů, kterou v části u Dolním hradu tvoří 206 metrů dlouhá zeď. Rozloha Pustého hradu je 7,6 ha.

Ačkoliv jde o ruinu, ve srovnání s jinými evropskými, ale i světovými hrady vystavěnými na vrcholcích, je pravděpodobně největší (syrský Krak des Chevaliers má rozlohu cca 2,7 ha a přitom jde spíše o pevnost než klasický hrad).

Dlouholetý archeologický výzkum Václava Hanuliaka na Horním hradě (v letech 19922008) jednoznačně dokázal existenci staršího pravěkého kamenozemního valu, na kterém byla postavena středověká hradba. V zásypu valu se našel střepinový materiál především z pozdní doby bronzové. Kromě nálezů lužické kultury se zde našly i střepy kyjatické kultury. Strategické postavení kopce bylo využito i v pozdní době kamenné. Svědčí o tom nálezy Bádenské kultury. Dávné osídlení dokládají spony a keramika z doby laténské. Na severozápadním svahu Horního Pustého hradu se v roce 1944 našel poklad předmětů z doby bronzové.

První sezóna výzkumu na Dolním hradě v roce 2009 prokázala existenci staršího pravěkého valu pod západní linií jeho středověkého opevnění. Původně měl kamenozemní konstrukci a v jeho zásypu se nachází keramika výhradně z pozdní doby kamenné. Na nádvoří Dolního hradu jsou potvrzeny nálezy i z mladší a pozdní doby bronzové.

Nejstarší středověkou stavbou na Pustém hradě je věž královského komitátního hradu z 12. století. Spolu s příslušejícím opevněním se nachází na nejvyšším místě hradního kopce – na kótě 571 m.n.m. Nejstarší zprávu o Zvolenském (Pustém) hradě obsahuje vyprávěcí pramen zvaný Gesta Hungarorum (Činy Maďarů), napsaný na počátku 13. století. Zánik hradu se datuje do poloviny 15. století.


81. článek dne...(do 28. ledna 2013)



Miloš Zeman 2012-12-03 cropped.jpg

Miloš Zeman je český politik, ekonom, prognostikzvolený prezident České republiky. Úřadu se ujme složením slibu 8. března 2013.

V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.

Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.

V přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se ziskem 54,80 % platných hlasů. Stal se zároveň historicky prvním prezidentem zvoleným přímou volbou.

Vystudoval střední ekonomickou školu a Vysokou školu ekonomickou v Praze roku 1969 (řádné studium mu zpočátku nebylo z politických důvodů umožněno). Získal vědeckou hodnost kandidáta ekonomických věd (CSc.). Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl vyloučen v roce 1970. Pak pracoval jako prognostik v několika organizacích, ze kterých byl buď vyloučen, nebo byly celé organizace rozpuštěny.

V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, ve kterém na základě vědeckých poznatků kritizoval tehdejší režim. Tento článek byl tehdy nejotevřenějším „oficiálně“ vydaným projevem proti politice komunistické strany.


82. článek dne...(do 30. ledna 2013)



1 collins.jpg

Phil Collins (* 30. ledna 1951) je anglický zpěvák, držitel prestižních cen Grammy a Oscar, který se nejvíce proslavil jako lídr hudební skupiny Genesis.

Jeho písně se nejčastěji týkají ztracené lásky, mezi nejznámější patří Another Day in Paradise, In the Air Tonight nebo Sussudio. Obrovskou popularitu si získal už jako člen Genesis, kterou dokázal poté zužitkovat i coby sólový zpěvák.

Collins začal svou profesionální hudební kariéru jako bubeník s rockovou skupinou Flaming Youth poté pokračoval v mnohem slavnější skupině Genesis. V Genesis dělal Collins původně jen hlasový doprovod Peteru Gabrielovi, ale po Gabrielově odchodu v roce 1975 se právě Collins stal hlavním zpěvákem. Po čase rozběhl společně s účinkováním ve skupině i svou sólovu kariéru, čímž dopomohl Genesis k větším úspěchům. Coby sólový zpěvák prodal více než 100 milionů kusů nahrávek.

V roce 1970 Collins odpověděl na inzerát v novinách, kde hledali bubeníka citlivého na akustickou hudbu. Tento inzerát si podala skupina Genesis, která ztratila už třetího bubeníka v rozmezí vydání dvou alb. Zkoušku absolvoval v domě Petera Gabriela. Musel se naučit songy ze druhého alba Genesis Trespass vydané v roce 1970, aby s nimi mohl absolvovat koncerty. Proto Collins chodil na každou zkoušku a songy se naučil zpaměti a díky svému systému je zahrál výtečně.

Po roce vydal se skupinou album nazvané Nursery Cryme. Ačkoli jeho role byla bubenického rázu, příležitostně pomáhal s vokály Peteru Gabrielovi. V roce 1975 vydali album a názvem The Lamb Lies Down on Broadway. V tomto roce opustil Peter Gabriel skupinu s cílem sólové kariéry. Genesis se snažili najít za Gabriela náhradu, ale nikdo neuspěl, proto se rozhodli k řešení, aby se právě Collins stal hlavním zpěvákem.

První album nazpívané pouze Collinsem vydali v roce 1976 a jmenovalo se A Trick of the Tail. A ihned se ujalo vedení v americké albové hitparádě. V Británii dosáhlo 3. místa...


83. článek dne...(do 6. února 2013)



Axl Rose 11-2011 Flickr.jpg

W. Axl Rose (* 6. února 1962) je americký hard rockový zpěvák.

Axl vyrůstal v rodině, která se striktně řídila podle Bible. Měl těžké dětství. Tvrdá disciplína a výchova podle Bible jej vedla ke vzpouře proti celé společnosti. Kvůli bouřlivému dospívání a matčině neochotě opustit násilníka Baileyho má Axl vážné potíže se ženami.

Rose projevoval velký zájem o hudbu, zpíval v místním kostele a učil se hrát na klavír. Založil skupinu nazvanou Axl. Jméno skupiny považoval za vlastní a zákonně si osvojil jméno Axl. Během celého mládí měl Axl problémy s policií, byl zatčen více než dvacetkrát a obžalován z činů jako opilost na veřejnoti a napadnutí. V Lafayette se ho pokoušeli zavřit jako notorického kriminálníka a na radu jeho právníka Axl opustil město a odešel do Los Angeles, kde se na začátku 80. let chtěl prosadit v rockové hudbě. Znovu se zde setkává s blízkými přáteli z dětství, mezi kterými je i bývalý člen kapely Axl Izzy Stradlin.

V roce 1986 podepsali Guns N' Roses smlouvu s Geffen Records a v roce 1987 vydali své debutové album Appetite for Destruction. Album ihned úspěch nezaznamenalo a slavným se stalo až po vypuštění několika singlů jako „Welcome to the Jungle“, „Paradise City“ a „Sweet Child O' Mine“.

Ačkoliv byl debut Guns N' Roses úspěšný, brzy se také neblaze proslavili svým divokým způsobem života a užíváním velkého množství drog. Následovaly zrušené koncerty a začaly se šířit fámy o rozpadu kapely. Axl byl v souvislosti s vydáním alba G N' R Lies označován za rasistu. Axl toto obvinění popíral a na MTV Video Music Awards vystoupil spolu s Eltonem Johnem při písni „November Rain“.


84. článek dne...(do 12. února 2013)



AC-130H Spectre (2152981898).jpg

Lockheed AC-130 představuje speciální letoun palebné podpory. Jedná se o těžce vyzbrojenou modifikaci transportního letounu Lockheed C-130 Hercules. Je společně vyráběn firmami Boeing a Lockheed Corporation.

Letadla palebné podpory řady AC-130 vznikla v průběhu vietnamské války s přihlédnutím k specifickým podmínkám tohoto bojiště. Jejich hlavním úkolem bylo vyhledávání a ničení pozemních plošných cílů palbou mohutné výzbroje hlavňových zbraní soustředěných na jednom boku. Tyto letouny měly velmi dlouhou vytrvalost, masivní množství munice a velkou palebnou sílu.

Protože však představovaly velmi snadný cíl, mohly být použity jen proti cílům se slabou protileteckou obranou. První létající „bitevní lodi“ AC-130A byly vyzbrojeny 4 šestihlavňovými kulomety M134 ráže 7,62 mm a stejným počtem šestihlavňových kanonů M61 Vulcan ráže 20 mm. Následující verze AC-130E a AC-130H dostaly výzbroj výrazně účinnější.

Až na dva Vulcany bylo ostatních šest zbraní nahrazeno automatickým kanónem ráže 40 mm a upravenou armádní houfnicí ráže 105 mm. Rovněž byl upraven systém pro vyhledávání cílů a řízení palby, který mimo jiné obsahuje infračervený senzor, kameru pro nízkou intenzitu osvětlení a detektor elektromagnetického vyzařování. Stroje AC-130H byly nasazeny při podpoře invaze na Grenadu v roce 1983 a tento letoun byl například použit k podpoře spojeneckých pozemních vojsk proti irácké armádě při bitvě o saúdskoarabské pohraniční město Al-Kafči ve druhé válce v Perském zálivu.

Protože se v praxi obecně potvrdila vysoká palebná síla a relativně dobrá přesnost střelby letounů AC-130, rozhodlo se velení amerického vojenského letectva starší verze těchto strojů modernizovat.

Hlavním důvodem byl dost zastaralý střelecký i navigační systém, jehož technologická úroveň odpovídá polovině 60. let. Celou modernizaci dostala na starost firma Rockwell. K zahájení vývoje došlo v červenci 1987, první prototyp vzlétl 20. prosince 1990. Za základ nové verze označené jako AC-130U byl vzat drak letounu C-130H, do kterého je zabudován nový systém pro vyhledávání cílů a komplexní řízení palby. Díky němu může AC-130U, na rozdíl od staršího AC-130H, vést mířenou palbu i za špatného počasí.


85. článek dne...(do 14. února 2013)



JaromirJagr2010WinterOlympics.jpg

Jaromír Jágr (* 15. února 1972) je slavný český hokejista hrající za klub Avangard Omsk v Kontinentální hokejové lize (KHL). Hraje na postu pravého křídla. V minulosti působil v NHL (hrál za kluby Pittsburgh Penguins, Washington Capitals a New York Rangers) a stal se historicky nejlepším Evropanem hrajícím v této soutěži. V roce 2005 se spolu s Jiřím Šlégrem stal členem prestižního Triple Gold Clubu, jenž sdružuje hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové turnaje – Stanley Cup, Olympijské hry a mistrovství světa. Je považován za jednoho z nejlepších hokejistů všech dob.

Jaromír Jágr byl draftován týmem Pittsburgh Penguins jako celkově pátá volba 1. kola draftu v roce 1990. V roce 1991 a 1992 s "Tučňáky" vyhrál Stanley Cup a stal se nejmladším hráčem v historii NHL (19 let), který vstřelil branku ve finálovém utkání Stanley Cup.

V sezóně 1994-95 vyhrál Jaromír Art Ross Trophy, která se uděluje nejlepšímu hráči kanadského bodování. V boji o ní remizoval s Ericem Lindrosem, a tak o výhře musel rozhodnout počet nastřílených branek. Ty rozhodly ve prospěch Jágra (Jágr – 32; Lindros – 29). Další rok Jágr vytvořil nový rekord počtu získaných kanadských bodů evropským hráčem – 149 a jeho 62 gólů a 87 asistencí se stalo maximem jeho kariéry. Od sezóny 1997-98 do sezóny 2000-01 se Jágrovi podařilo získat 4 Art Ross Trophy v řadě. V roce 1999 obdržel Jaromír Jágr Hart Memorial Trophy, udělovanou novináři a funkcionáři NHL nejužitečnějšímu hráči soutěže, a Ted Lindsay Award, která se také uděluje nejužitečnějšímu hráči, ale je volena hráči samotnými. V roce 1998 dovedl Jaromír Jágr českou hokejovou reprezentaci na olympijských hrách v Naganu až k vytouženému zlatu.

Sezónu 2004/2005 odehrál Jágr, díky stávce NHL, půlku sezony v rodném Kladně a následně v ruském Omsku. 2. března 2006 se Jaromír Jágr stal nejlepším Evropanem v NHL, když v historické tabulce kanadského bodovaní dostihl Jari Kurriho. K výhře 6 : 1 nad Philadelphií přispěl dvěma góly a jednou přihrávkou a tím zaokrouhlil svoji celkovou bilanci v NHL na 1 400 bodů. V listopadu téhož roku ho vynesly další dva body za gól a asistenci do sítě Pittsburghu v historickém pořadí produktivity na 12. místo před Stana Mikitu. Jágr měl na kontě 1 468 bodů a není tak už před ním žádný hokejista s evropskými kořeny...


86. článek dne...(do 14. února 2013)



Michael Jordan.jpg

Michael Jordan (* 17. února 1963) je bývalý americký profesionální basketbalista. Je považován za jednoho z nejlepších basketbalistů všech dob.

Michael Jordan hrál v NBA za tým Chicago Bulls (19841993, 19951998). Později se stal spolumajitelem týmu Washington Wizards, za který v roce 2001 nečekaně znovu nastoupil i jako hráč.

Svůj tým dovedl šestkrát do finále NBA (1991, 1992, 1993, 1996, 1997 a 1998), ve všech šesti případech Bulls finále vyhráli a Jordan byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem finálové série. Kromě toho byl také pětkrát vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA za celou sezónu: 1988, 1991, 1992, 1996 a 1998. Jeho průměr 30,12 bodu na zápas ho řadí v průměrné produktivitě na první místo v historických tabulkách NBA. O jeho univerzálnosti a přínosu pro tým svědčí fakt, že byl také jednou vyhlášen nejlépe bránícím hráčem NBA, což je u střelecky zaměřeného křídla nevelkého vzrůstu (198 centimetrů) opravdová rarita.

Michael Jordan je navíc držitelem dvou zlatých medailí z olympijských her z let 1984 a 1992.

Zajímavostí v jeho kariéře je přestup do baseballové nižší soutěže v roce 1993 – dva roky hrál Jordan baseball za tým Chicago White Sox. Bez Jordana, mezitím, Chicago Bulls vypadli v druhém kole playoff. V březnu 1995 se vrátil k Bulls a pomohl jim k dalším třem titulům vítěze NBA...


87. článek dne...(do 14. února 2013)



HazaOfra01.jpg

Ofra Haza (* 19. listopadu 1957, † 23. února 2000) byla slavná izraelská herečka a zpěvačka.

Stala se mezinárodně uznávanou zpěvačkou, předmětem pýchy především Izraelců jemenského původu. Její hlas byl označován jako dokonalý mezzosoprán, schopný bezproblémového přechodu mezi různými styly a s obrovským rozsahem. Díky své lásce k jemenské židovské kultuře se Ofra Haza rychle stala miláčkem širokého publika Středního východu. Mnoho z jejích fanoušků ji vnímalo jako most mezi izraelským a arabským světem. Lásku publika si dokázala udržet, i když její hvězda stoupala a Ofra Haza přecházela i k více komerčnímu stylu zpívání. Během své kariéry nasbírala mnoho platinových a zlatých desek.

Její první album s názvem Al Ahavot Shelanu (Naše láska) bylo vydáno v roce 1980 a mnoho písní z něho se stalo velkými hity. Ofra Haza byla v Izraeli čtyřikrát po sobě zvolena umělkyní roku a to v letech 19801983. Později v roce 1983 vydala album Shirey Moledet, což byla sbírka jejích interpretací známých izraelských folkových písní. Ohlas na ně byl ohromný. V roce 1983 zazářila Ofřina hvězda ještě o něco víc. Na soutěži Eurovision Song Contest v Lucembursku upoutala písní Chai (Živý) a umístila se na druhém místě. Její popularita v Izraeli už neznala mezí. Album Chai, které vydala v roce 1983 se stalo jejím do té doby nejprodávanějším albem a titulní píseň byla zvolena písní roku. V roce 1997 přežila Ofra Haza pád letadla na izraelsko-jordánské hranici.

Nové album Ofra Haza 1997 obsahovalo píseň Show Me a přepracovanou píseň Im Nin'Alu 2000. Největší mezinárodní uznání jí přineslo právě Im Nin'Alu (1988) převzaté z alba Shaday, které vyhrálo ocenění New Music Award za nejlepší mezinárodní album roku. Zmíněná píseň se dostala na vrchol evropských hitparád na dva týdny a stala se častou písní kanálů MTV v celé Evropě. Po dobu následujících dvou let byla tato píseň neustále znovu vydávána a remixována. Krátce se také objevila mezi 40 nejhranějšími písněmi ve Velké Británii a stala se oblíbenou taneční písní po celé Evropě a USA...


88. článek dne...(do 14. února 2013)



Karolina Kurkova Cannes 2011.jpg

Karolína Kurková (* 28. února 1984) je nejlepší česká supermodelka a příležitostná herečka.

Narodila se v Děčíně do rodiny Josefa Kurky, českého basketbalisty a slovenské matky. V 15 letech se díky svým přátelům dostala k modelingu a následně odjela do Milána získávat nové zkušenosti a také podepsala modelingovou smlouvu s firmou Prada. V září 1999 se objevila v prestižním časopise Vogue a v sedmnácti letech se odstěhovala do New Yorku.

Po odstěhování do New Yorku postupně předváděla modely pro různé věhlasné módní firmy, ke kterým patří Tommy Hilfiger, Valentino, Louis Vuitton, John Galliano, Chanel, Christian Dior, Hugo Boss, Versace nebo H&M. Dodnes patří k nejžádanějším modelkám, které předvádějí modely pro další věhlasné firmy kromě výše uvedených.

V listopadu 2008 jí televize E!Entertainment Television zvolila jako nejvíc sexy ženu světa, když porazila taková jména, jakými jsou Angelina Jolie, Scarlett Johansson, Gisele Bündchen, Heidi Klum nebo Adriana Lima...

Filmovým debutem si prošla v roce 2007, když se objevila ve filmu My Sexiest Year s Harvey Keitelem a Amber Valettou. V roce 2009 si zahrála ve filmu G.I. Joe s Dennisem Quaidem nebo Channingem Tatumem. V roce 2008 se zúčastnila předávání cen Akademie Country muziky, když předávala cenu pro nejlepší ženskou zpěvačku, kterou získala Carrie Underwood.

Dnes stále žije v New Yorku v části TriBeCa s výhledem na Madison Square Garden. 29. října 2009 se jí a jejímu příteli, Archie Drurymu, narodil syn Tobin Jack Drury. V březnu 2006 obdržela cenu neziskové organizace, Women Toghether, za její humanitární práci a práci pro charitu.


89. článek dne...(do 28. ledna 2013)



Gradient Sun NASA Flickr.png

Slunce je nejoblíbenější hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V, která patří do třídy svítivosti V. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum Sluneční soustavy, od Země je vzdálená 1 AU (asi 150 milionů km). Je tedy hvězdou k Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi 330 000 krát větší než hmotnost Země a představuje 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce je koule žhavé plazmy neustále produkující ohromné množství energie. Jeho výkon je zhruba 4×1026 W, z čehož na Zemi dopadá asi 45 miliardtin. Tok energie ze Slunce na Zemi činí asi 1,4 kW m-2.

Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Teplota na povrchu Slunce činí asi 5800 K, proto je lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra). Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což činí asi 109 průměrů Země. Jeho objem je tedy asi 1,3 milionkrát větší než objem Země. Hustota Slunce je průměrně 1 400 kg m-3.

Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem. Světlo dosáhne povrchu Země přibližně za 8 minut a 19 sekund. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v rozmezí 147 097 000 km (perihélium) až do 152 099 000 km (afélium). Tyto změny vzdálenosti však nejsou příčinou střídání ročních období na Zemi. Od zdánlivého pohybu Slunce se současně odvozuje i pravý sluneční čas.

Energie slunečního záření pohání téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají. Je na ní závislé podnebí, změny počasí i teploty, významně se podílí na přílivu a odlivu. Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství, je klíčovým faktorem pro fotosyntézu rostlin a umožňuje živočichům vidět.


90. článek dne...(do 30. ledna 2013)



North American XB-70A Valkyrie in flight with wingtips in 65 percent (full) drooped position 061122-F-1234P-021.jpg

North American XB-70 Valkyrie byl americký letoun, vyvíjený v 50. letech 20. století jako výškový jaderný bombardér dlouhého doletu, schopný operovat při rychlosti M=3. Předpokládané náklady na zavedení letounu do výzbroje, technologické problémy a nová role při nasazení strategických bombardérů, definovaná na začátku 60. let, znamenaly ukončení projektu XB-70. Byly postaveny jenom dva prototypy, které sloužily při výzkumu chování velkých letounů za letu vysokou nadzvukovou rychlostí. První z nich je vystaven v Národním muzeu USAF na základně Dayton, druhý prototyp byl zničen v roce 1966 po srážce s F-104 během předváděcího letu.

Valkyrie byla navržena jako šestimotorový výškový bombardér, schopný trvale se pohybovat rychlostí řádu M=3. Koncepčně se jednalo o letoun s delta – křídlem, vybavený „kachními“ vodorovnými plochami na přídi. Konstrukčním materiálem byla převážně nerezavějící ocel, sendvičové panely vyrobené z voštinového materiálu (Voština je materiál, připomínající včelí plást vyrobený z kovu nebo kompozitů. Vykazuje vysokou pevnost při nízké hmotnosti, problémem je výroba, tváření, opracovávání a spojování voštiny.) a v menší míře titan. Před kabinou je instalován tepelný štít, vysouvaný za letu vysokou rychlostí a chránící zasklení kabiny před nadměrným aerodynamickým ohřevem – pro vzlet a přistání se zatahuje, aby nebránil pilotům ve výhledu. Tvary letounu jsou navrženy s ohledem na využití tzv. „kompresního vztlaku“ – rázová vlna, vytvořená při pohybu stroje nadzvukovou rychlostí, je zachycena pod spodní částí letounu, kde zvyšuje přetlak a přispívá tak k nárůstu celkové vztlakové síly působící na letoun. Konkrétně u XB-70 mohutnou rázovou vlnu pod trupem vytvářela přepážka ve středu vstupního kanálu vzduchu k motorům. Tato rázová vlna pak byla zachycena v prostoru ohraničeném sklopenými konci křídla a zvyšovala vztlak letounu o třicet procent, a to bez navýšení odporu...


91. článek dne...(do 6. února 2013)



Concorde HDR Flickr.jpg

Concorde 101/102 je nadzvukový dopravní letoun, který provozovaly British Airways a Air France. Symbolizoval usmíření rivality mezi Velkou Británií a Francií.

Concorde byl po 15-letém vývoji zařazen do letové služby a až na neštěstí v roce 2000 nedošlo v 27-letém provozu nikdy k větším nehodám nebo problémům. Byl považován za krále vzduchu. Konstrukce byla navržena a postavená firmou Aérospatiale a British Aircraft Corporation, pohonná jednotka Olympus 593 byla navržena a vyrobena firmou Rolls-Royce (Bristol-Siddley) a SNECMA. Přelet přes Atlantik trval přibližně 3 až 3,5 hodin, letová výška byla 15 km po startu a postupně stoupala na 18 km.

Navzdory všem očekáváním a hlavně kvůli ropné krizi na začátku 70. let se komerční nadzvuková letadla ukázala jako nezajímavá, hlavně pro enormní provozní náklady. Všechny objednávky byly stornovány, jen letecké společnosti Air France a British Airways musely Concordy převzít. Na trasách Paříž / Londýn – New York byl dokonce dosažen značný zisk v luxusní přepravě cestujících. Koncem 70. let Concorde létal ve spolupráci s British Airways také na trasách dalších leteckých společností – Singapore Airlines a Braniff International. Jedno letadlo mělo dokonce nápis Singapore Airlines. Celkově byly vyrobeny: 2 prototypy, 2 předsériové modely, 16 sériových letadel. V roce 1979 byla výroba zastavena.

Na začátku své kariéry Concorde létal i do Ria de Janiera a Singapúru, nakonec však létal jen na lince mezi Paříží resp. Londýnem a New Yorkem. Jedním z důvodů byl krátký dolet (6 000 km) a na mnohých letištích nedostal povolení k přistání, protože byl příliš hlučný (startující Concorde byl slyšet ve vzdálenosti 8 km). Z prestižních důvodů Concorde létal chartrové lety i na jiná letiště.

Od 15. do 17. srpna 1995 se Concordu podařil nejrychlejší let okolo světa za 31 hodin, 27 minut a 49 sekund. Měřil se přitom celkový čas, od startu v Paříži až po opětovné přistání v Paříži včetně všech mezipřistání. 7. února 1996 Concorde British Airways přeletěl trasu New York – Londýn za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund, což je dodnes platný rekord pro nejrychlejší přelet přes Atlantik v civilním letadle.


92. článek dne...(do 12. února 2013)



BEOS-50-OrigKrabice-1.jpg

BeOS byl operační systém pro osobní počítače, který vyvinula firma Be Incorporated v roce 1991

BeOS byl napsán nejprve pro speciální počítač BeBox. Na rozdíl od jiných operačních systémů té doby, BeOS byl napsán, aby sloužil jako operační systém s vestavěným grafickým uživatelským rozhraním (GUI). Byl optimalizován pro práci s multimédii. Dokázal plně využít předností systém se symetrickým multiprocessingem. GUI bylo vyvinuto na principech jednoduchosti a čistoty. Rozhraní (API) bylo napsáno v C++. Bylo kompatibilní s POSIXem a do příkazové řádky se uživatel mohl dostat skrz shell Bash.

První velký zlom ve vývoji systému BeOS se stal v polovině července 1997. Tehdy mateřská firma uvedla na trh novou verzi systému s názvem BeOS Preview Release (BeOS PR). Hlavním a asi nejdůležitějším rysem této verze byla schopnost plně fungovat na mírně odlišných PowerPC počítačích PowerMac s konkurenčním systémem Mac OS firmy Apple.

Bohužel pro BeOS, firma Apple Computer se rozhodla pro další vývoj využít NeXTSTEP. Pro další svůj počítač G3 dokonce odmítla odkrýt detaily jeho architektury, a BeOS tak zůstal bez výkonného počítače, na kterém by mohl běžet. BeOS byl proto přepsán znovu.

Druhý velký zlom – přechod do světa PC počítačů se uskutečnil ve dvou krocích během roku 1998. V první polovině tohoto roku se k nadšencům dostala první vývojářská verze pro Intel – BeOS verze 3.0, který však trpěl hardwarovými problémy. Proto ho za několik měsíců nahradil BeOS verze 3.2, který nabízel mnohem lepší stabilitu.

Slavnostní okamžik nastal v lednu 1999 vypuštěním finálního uživatelského BeOS verze 4.0 pro Intel. Následně se v červnu 1999 objevil systém BeOS verze 4.5, který byl za 3 měsíce vylepšen velkým opravným balíčkem na verzi 4.5.2. V březnu 2000 uveřejnila firma na internetu svůj zcela nový systém BeOS verze 5.0 PRO a současně dala k dispozici freeware variantu známou jako – BeOS 5.0 Personal Edition (BeOS PE).


93. článek dne...(do 14. února 2013)



Xbox-360S-Console-Set.jpg

Xbox 360 S je následovníkem herní konzole Xbox 360 a je vyroben nadnárodní společností Microsoft. Byl představen v roce 2010 na konferenci E3 (Electronic Entertainment Expo). Redesign provedli krátce po vydání Playstationu 3 Slim. Nový vzhled se velice liší od svých předchůdců. Vyznačuje se ostrými hranami, někteří lidé vidí podobnost s americkými počítači Alienware, nebo tvary bojového letounu F-117, kvůli čemuž dostal neoficiální přezdívku „Stealthbox“. Šasi doznalo jistého zkrášlení spočívající v kompaktnějších rozměrech a velmi elegantním povrchu. Nový model je tak viditelně menší a štíhlejší v přitažlivém černém designu. Je pouze o 25 mm užší než původní herní konzole. Nynější rozměry jsou 270 x 260 x 72 mm (šířka, hloubka, výška na plocho). Není to veliký rozdíl oproti zavedenému PS3 Slim,ale díky své robustnější konstrukci nepotřebuje stojánek, když ho chceme postavit.

Xbox 360 S má přepracovanou vnitřní architekturu se základní deskou Valhalla, který umožňuje o 30% více místa než předchozí desky XCGPU , integrované CPU / GPU / eDRAM čipu pomocí 45 nm výrobního procesu. To jim umožňuje být i menší a klidnější než předchozí verze Xbox 360. Došlo ke sloučení tříjádrového procesoru IBM a grafického jádra ATI Xenos do jednoho čipu (XCGPU), který je nově vyroben 45nm technologií a může nabídnout při stejném výkonu jednodušší typ chlazení i menší spotřebu elektrické energie díky novému napájecímu zdroji (12V), který taktéž znatelně zmenšil svou velikost.

Herní konzole je vybavená optickou DVD mechanikou, podporuje hraní do rozlišení 1080p a zachovává zpětnou kompatibilitu se starším příslušenstvím. DVD mechanika je mnohem tišší. Po vložení DVD media se hlasitost o něco málo zvýší, ale určitě se nemusíme obávat. Kupodivu v tomto směru přestihl Xbox 360 S i svého tenčího konkurenta Playstation 3 Slim 250 GB.


94. článek dne...(do 14. února 2013)



ZIP100T.jpg

Iomega ZIP je disková mechanika počítače od společnosti Iomega, která dostala na trh poprvé v roce 1994. Mechaniky Zip využívají magnetické diskety s kapacitami 100 MB, 250 MB a 750 MB (od září 2002). Ačkoliv byl Zip formát téměř 10 let populární (diskety mají stále kapacitu jen 1,44 MB), s nástupem zapisovatelných a přepisovatelných CD a DVD médií a USB klíčů se situace radikálně změnila a jeho význam dost rychle upadl.

Mechaniky Zip se však dodnes vyrábějí s různýmí rozhraními. Interní mechaniky mají rozhraní – ATAPI (IDE) nebo SCSI. Externí mechaniky, které dlouho využívali Paralelní port a SCSI, měli určitou slabinu ve velkém externím zdroji omezujícím mobilitu zařízení. Teprve později se objevila výhodnější USB verze bez externího zdroje. ZIP média mají ve srovnání se standardní 3,5" disketou přibližně dvojnásobnou délku. Na médium Zip 100 lze uložit 100 MB dat, na médium Zip 250 lze uložit 250 MB dat a na médium Zip 750 můžeme uložit až 750 MB dat.

Původní media Zip 100 však měla problémy se spolehlivostí, která se nejčastěji projevovala jevem nazývaným klapot smrti (Click of Death). Název přitom přesně popisuje zvuk, který začala náhle nespolehlivá mechanika vydávat. Zvuk však bohužel často signalizoval, že došlo ke zničení média i celé mechaniky. Proto u novějších mechanik i médií Zip 250 a Zip 750 došlo ke konstrukčním změnám zajišťujícím odstranění tohoto problému. Povrch samotných médií navíc nyní obsahuje titanové částice, což zvyšuje stálost všech uložených dat.

Nevýhodou uvedených změn je horší kompatibilita se staršími 100 MB médii. Všeobecně – mechaniky schopné pracovat s vyššími kapacitami dokážou pracovat i s menšími disky, ale třeba mechanika pro 250 MB média pracuje pomaleji se 100 MB médii než původní mechanika výlučně pro 100 MB média a také nedokáže starší disk naformátovat. Mechanika pro 750 MB média dokáže 100 MB diskety pouze číst.


95. článek dne...(do 14. února 2013)



80 - Machu Picchu - Juin 2009 - edit.2.jpg

Machu Picchu jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui (1438 až 1472), Inkové začali město stavět okolo roku 1430. Město bylo později opuštěno a zcela zchátralo, i když bylo místním známo, pro zbytek světa upadlo v zapomnění. Od svého objevení se město stalo významnou turistickou atrakcí Peru i celé Jižní Ameriky. V roce 1983 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Jelikož město nebylo nikdy objeveno španělskými conquistadory, nebylo vykradeno a zničeno. Dne 7. července 2007 bylo Machu Picchu zařazeno mezi nových sedm divů světa.

Machu Picchu bylo postaveno v klasickém inckém stylu za použití kvádrového zdiva tvořeného z opracovaných na sebe položených kamenů bez použití malty či jiného pojiva. Hlavními stavbami ve městě jsou Intihuatana, Chrám slunce a Místnost tří oken. Město nemělo administrativní, vojenskou ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo přesvědčivě neprokázal.

Machu Picchu leží na jižní polokouli okolo 13 stupně jižně od rovníku. Ruiny leží přibližně 80 km severozápadně od města Cuzco na vrcholku hory Machu Picchu v nadmořské výšce 2450 m. Cuzco leží naproti tomu ještě o 1000 metrů výše. Vlivem nižší nadmořské výšky se v oblasti vyskytuje mírnější klima než v hlavním městě Inků v Cuzco. Město bylo vystavěno na velkém granitovém orogénní struktuře, která začala vznikat přibližně před 250 milióny let. Jedná se o jednu z nejdůležitějších archeologických lokalit v jižní Americe a nejvíce navštěvovanou památku ze všech míst v jižní Americe a v Peru.

Ruiny města Machu Picchu se rozkládají na přibližně 5 km2 a dají rozdělit na dvě základní skupiny a to na městskou a zemědělskou část ležící v jihovýchodní části Machu Picchu, které jsou od sebe odděleny zdí. Zemědělská část je dále rozdělena na spodní a horní část cestou, kdežto městská část je rozdělena na západní a východní část rozhlehlým náměstím. Vzhledem k panujícím přírodním podmínkám se předpokládá, že se zde pěstovala kukuřice, brambory a možná koka. Kromě množství teras se zde nachází i několik menších staveb, které pravděpodobně sloužili jako skladiště. Navíc se zde nachází i strážní budova a pohřební kámen, kolem kterého se pohřbívalo.


96. článek dne...(do 14. února 2013)



Heidi Klum5.jpg

Heidi Klum (* 1. června 1973) je německá supermodelka, herečka, moderátorka, módní návrhářka, televizní producentka, zpěvačka a umělkyně.

Podle jednoho ze specialistů na krásu Luise Ahearna a jejího manžela Seala je Heidi nejkrásnější žena všech dob. Stala se známou reklamami pro Sports Illustrated Swimsuit Issue a katalogem Victoria's Secret. Jako doplněk ke modelingu se Klum objevuje v různých TV programech včetně Spin City (Město hříchu) a Sex ve městě. Ve filmu Blow Dry (Dohola!) hrála roli neschopné náladové vlasové modelky, hrála v romantickém filmu Ella Enchanted (Zakletá Ella) a také byla Ursulou Andress ve filmu The Life and Death of Peter Sellers (Život a smrt Petera Sellerse). V roce 2003 účinkovala v roli prodavačky společnosti Victoria's Secret ve filmu Blue Collar Comedy Tour: The Movie (česky: Komici v montérkách na šňůře). Již jako uznávaná modelka si v roce 2006 zahrála postavu sebe sama v úspěšném snímku The Devil Wears Prada (Ďábel nosí Pradu).

V prosinci 2004 se stala moderátorkou a porotkyní v nové reality show Project Runway, která běžela na americké televizní stanici Bravo a v níž módní návrháři soutěžili o možnost prezentovat své návrhy na prestižním New York Fashion Week a získat peníze na vytvoření vlastních módních kolekcí. Díky svému famóznímu vystupování byla s tímto programem nominována na cenu Emmy za první a druhou sérii.

Vlastní kolekce oděvů Heidi Klum byly představeny v německém zásilkovém katalogu Otto. Rovněž navrhla boty pro Birkenstock, šperky pro Mouawad a plavky zveřejněné v Sports Illustrated Swimsuit Issue (2002). Její šperkové kolekce Mouawad měly svůj debut v televizním prodeji stanice QVC 14. září 2006 a během 35 minut se prodalo 14 ze 16 nabízených návrhů. Vytvořila také vlastní vůni s jednoduchým názvem "Heidi", která je běžně v prodeji opět přes její internetovou stránku.

Klum je ale umělkyní v pravém slova smyslu. Její malby se již objevily v různých uměleckých časopisech v USA. 27. září 2002 představila své sochařské dílo s názvem "Dogs with Butterflies" (psi s motýly) jako památku záchranářským psům, kteří pomáhali hledat oběti teroristických útoků 11. září 2001. Její jméno dokonce nese jedna odrůda růže nazvaná Heidi Klum rose. V listopadu 2006 uvedla Heidi na trh své vlastní CD a klip k písni "Wonderland". Výtěžek z prodeje tohoto CD byl věnován dětské charitě v rodném městě Bergisch Gladbachu.


97. článek dne...(do 14. února 2013)



Raate road.jpg

Bitva okolo Suomussalmi (30. listopadu 1939 – 8. ledna 1940) představuje největší finské vítězství v zimní válce a jednu z nejdrtivějších porážek v historii Rudé armády. Uskupení plukovníka Siilasvua složené z torza 9. pěší divize a dvou samostatných praporů v této bitvě zničilo 47. armádní sbor I. F. Dašičeva tvořený dvěma posílenými divizemi, tankovou brigádou a plukem tzv. Finské lidové armády (FOA).

Bitva představovala velkou morální vzpruhu pro Finskou armádu a názorně demonstrovala kvalitativní převahu finských jednotek nad obecně sice lépe vybavenými, ale extrémně těžkopádnými a nedostatečně vycvičenými masami rudoarmějců.

Přinesla obrovskou kořist v podobě výzbroje a výstroje, která převyšovala veškeré zahraniční dodávky obdržené v průběhu války a byla využita v následujících bojích. Na zvrácení výsledku války však nemohla stačit, neboť pro Sovětský svaz nebyl problém ztracené jednotky nahradit.

Rudá armáda zahájila útok ráno 30. listopadu 1939. Plán počítající s kleštěmi tvořenými 163. a 44. divizí musel být opuštěn, neboť 44. divize nedorazila na bojiště včas (důvodem bylo zejména váhání sovětského velení, zda by nebylo nakonec lepší nasadit ji jižněji a přenechat celý úkol 163. divizi). Nakonec bylo rozhodnuto, že 163. divize provede úder sama.

163. divize zahájila útok společně s částí 21. tankové brigády a podpůrnými jednotkami FOA. Těžištěm útoku se stala komunikace JuntusrantaSuomussalmi. Hlavní úder 163. pěší divize dopadl na nicnetušící nekompletní rotu pohraniční stráže poručíka Ela. Jeho zoufalé volání o pomoc tváří v tvář dvousetnásobné přesile nepřítele bylo jeho nadřízenými zprvu vyhodnoceno jako panikaření a bylo mu řečeno, že musí bojovat lépe. Stejnou odpověď dostal i na svou druhou žádost odpoledne... Posílena o několik odloučených pohraničníků a neodvedenými příslušníky domobrany (tedy většinou příliš mladými nebo příliš starými) pokračovala jeho jednotka v zuřivých ústupových bojích.


98. článek dne...(do 14. února 2013)



MShanghai003.jpg

Maglev v Šanghaji je vysokorychlostní pozemní dráha spojující stanici na mezinárodním letišti Shanghai Pudong International s vnitřní aglomerací Šanghaje (stanice Třída Lóngyáng).

Má dvě nástupní / výstupní stanice, dvě napájecí stanice, jeden provozní dispečink a jedno centrum údržby.

Pravidelný provoz byl zahájen počátkem roku 2004. Rychlostní rekord překonal 12. listopadu 2003, když dosáhl rychlosti 501 km/h. Maglev v Šanghaji se tak stal absolutně nejrychlejším komerčním traťovým vozidlem na světě podle jízdního řádu !

Technologii vozidel vznášejících se díky odpudivým účinkům magnetického pole dodala německá firma Siemens. Zkušební provoz 30 km dlouhé dvoukolejné dráhy byl zahájen 31. prosince 2002. Během jednoleté zkušební doby se podle zpráv v čínském tisku vyskytly technické problémy, ty však nebyly oficiálně potvrzeny.

Maglev je velmi zajímavý tím, že uvnitř stroje není žádný elektromotor. Ten se nachází na trati v rozvinuté a ploché podobě. Na rozdíl od elektromotoru se tu však nevyskytují pohyblivé prvky (kotva), protože zbývající část motoru tvoří elektromagnety umístěné ve vlaku. Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které "letí" tratí a zásadně působí na elektromagnety na spodku vlaku. Díky tomu, jak se mění frekvence střídavého proudu, se mění i rychlost vlaku. Když se směr pole obrátí, vlak zpomalí a nepotřebuje proto žádné brzdy.

Maglev spotřebuje výrazně méně energie než jiné typy "klasických" elektrických rychlovlaků. Je to dáno tím, že pod proudem je vždy jen jedna malá část tratě a ostatní jsou vypnuté až do chvíle, kdy se vlak přiblíží. Největší spotřebu energie tvoří udržení rychlosti přes 400 km/h, protože je třeba překonat značný odpor vzduchu. I tak je však celková spotřeba o přibližně 30 procent nižší. Maglev je, při rychlosti kolem 200 km/h, zdrojem menší hlučnosti než osobní automobil při 70 km/h...


99. článek dne...(do 18. ledna 2013)



Tiger II mg 7800.jpg

Tiger II, přezdívaný též Königstiger (doslovně přeloženo „královský tygr“), přesným označením PzKpfw VI Ausf. B (Sd. Kfz. 182), byl německý těžký tank, vyvinutý a nasazený za 2. světové války.

Tento tank se měl stát nástupcem tanku Tiger I, jejichž výroba začala v roce 1942. Ale už krátce po začátku výroby tanku PzKpfw VI Tiger Ausf H1 zadalo německé vedení zakázku na nový těžký tank, který měl být vyzbrojen kanonem KwK 43 ráže 8,8 cm. Tento kanon byl schopen na vzdálenost 500 m prorazit 180 mm pancíř.

Výroba prototypů se značně protáhla. První prototyp byl předveden až 20. října 1943. V prosinci téhož roku byla zahájena sériová výroba. Prvních 50 kusů mělo věž Porsche, ostatní tanky měly věž Henschel. Vzhledem k použití těžšího kanonu a silnějšího pancéřování byla hmotnost tanku Tiger II vyšší než hmotnost tanku Tiger I. Tiger II vážil 69,8 tuny. Jednalo se o jeden z nejodolnějších a nejlépe vyzbrojených tanků 2. světové války !

Tanky Tiger II byly přijaty do výzbroje na jaře roku 1944. Nejznámější je ale jejich nasazení v Ardenské protiofenzívě v prosinci roku 1944. Tato bitva v Ardenách začala 16. prosince 1944. Jejím smyslem bylo znemožnit velké akce anglo-amerických jednotek, aby mohly být veškeré vojenské síly nacistického Německa použity na východní frontě proti SSSR. Bohužel pro Němce tankům brzy došly pohonné hmoty a navíc se vyjasnilo, což znamenalo, že spojenci začali bombardovat každou cestičku, cestu, města a nacistická vojska. Německý útok začínal slábnout a navíc tanky Tiger II musely být přesunuty na východní frontu, aby se zúčastnily bojů proti sovětské ofenzívě. Tím začal končit německý útok a vojska třetí říše se začala stahovat do bezpečí Siegfriedovy linie.

Tanky Tiger II byly použity také v poslední německé ofenzívě, tj. v operaci jarní probuzení, jejímž cílem bylo znovudobytí Budapešti na jaře roku 1945. Po nadějném začátku se ovšem zamotaly do bahna a to byl konec operace.

Tiger II byl zkrátka jedním z nejsilnějších tanků 2. světové války, proti kterému neměli spojenci odpovídající zbraň. Vždyť Tiger II dokázal zničit americký tank M4 Sherman na vzdálenost 3,5 kilometru !


100. článek dne...(do 28. ledna 2013)



Gabriela-Korinkova-TOP-SECRET-2013-06.jpg

Gabriela Kořínková (* 2. ledna 1986) je česká významná modelka, která zatím získala 13 různých korunek na soutěžích krásy. Ve světě modelingu se pohybuje od svých 17 let.

Studovala na SOŠ, SOU a U oděvní v Prostějově. Poté na vyšší odborné škole textilního designu. Chtěla by se stát módní návrhářkou. Ovládá anglický a španělský jazyk.

Během šesti let (2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013) se účastnila, spolu s Júlií Liptákovou a Darjou Jacukevičovou, většiny podniků seriálu MotoGP jako Paddock Girl.

V roce 2009 osobně propagovala fitness kolekci značky Litex (s mnoha dalšími modelkami, zejména s Ivetou Vítovou).

Gabriela Kořínková se účastnila mnoha světových soutěží. Na většině z nich se umístila na předních pozicích. Dnes se Gabriela plně věnuje modelingu v České republice, ale za prací velmi často cestuje i do zahraničí — Hongkong, Čína, Miláno, Turecko. V rámci MotoGP pravidelně navštěvuje mnoho dalších zemí Evropy.

Navíc se dostala, jako jediná česká modelka, do elitního týmu Monster girls ! Díky tomu má, každý víkend, závody – rallycross, motokros, plochou dráhu nebo MotoGP.

V červenci 2013 vyhrála velmi přísný casting na asi nejlepší módní přehlídku v Čechách a stala se nepřehlédnutelnou tváří této přehlídky.

Během srpna 2013 najdete v celé Praze desítky billboardů, na kterých Gabriela propaguje Top Secret 2013...


101. článek dne...(do 30. ledna 2013)



LUCIE-K05.jpg

Lucie Křížková (* 4. září 1984) je významná česká modelka a vítězka Miss České republiky v roce 2003.

O účasti na Miss ČR Váchová snila již od dětství, poprvé víc sledovala soutěž v roce 1995, kdy ho vyhrála pozdější Miss Europe Monika Žídková, tedy v jedenácti letech. Váchovou ale přihlásili do soutěže Miss ČR 2003 její přátelé z gymnastického oddílu. Do finále postoupila jako vítězka semifinálového kola Miss Západní Čechy.

Finále soutěže Miss ČR 2003 proběhlo 12. dubna v Brně. Největší sympatie veřejnosti patřily Kláře Medkové, která získala titul Miss sympatie a Miss televizních diváků, ale u poroty ji porazila jedna soupeřka – Lucie Váchová, která se tak stala patnáctou Miss České republiky.

Lucie Křížková měřila podle oficiálních údajů 178 cm, vážila 59 kg a její míry byly 90-60-90.

Dostala příležitost zúčastnit se jako zástupkyně České republiky soutěže Miss World v Číně a stala se První vicemiss World Sports, což je sportovní soutěž účastnic Miss World. Vítězka této soutěže získává právo postupu do semifinále hlavního konkursu, Kanaďanka íránského původu Afsinová-Jamová toto právo proměnila v titul První vicemiss World. Po návratu z Číny se ale Lucie svěřila s pocitem, že byla soutěž Miss World Sports zmanipulována v její neprospěch. Krátce před maturitou odcestovala Váchová také do ekvádorského Quita na soutěž Miss Universe 2004.

Titul miss otevřel Váchové cestu k modelingu. Mimo jiné se stala tváří kosmetické značky Vivien.

Lucie se v roce 2004 zúčastnila konkurzu na post moderátorky počasí v TV Nova, kde byla vybrána spolu s Radkou Kocurovou, už v únoru 2005 ale z osobních důvodů spolupráci ukončila a dál se věnuje hlavně modelingu a moderování.

Pokračuje také v trénování mladých příbramských gymnastek. Její oddíl Sokol Příbram získal prémii sto tisíc korun pro patrony, kteří ji do soutěže Miss ČR přihlásili. Mezi její charitativní projekty patří patronství dětských domovů v Tuchlově a Krupce.

V květnu 2012 se jí narodil syn David. Od září 2013 je moderátorkou pořadu Sama doma na ČT1.


102. článek dne...(do 6. února 2013)



Rafa-Nadal-US-OPEN-2013-04.jpg

Rafael Nadal (* 3. června 1986) je současný špičkový španělský tenista.

Aktuálně je sice "jen" na 2. místě mezinárodního žebříčku ATP (září 2013), ale je jednoznačně považován za suverénně nejlepšího světového hráče na antukovém povrchu. Jeho globální přezdívka je Rafa.

Dne 18. srpna 2008 byl poprvé klasifikován na žebříčku ATP ve dvouhře na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů a to do 6. července 2009, kdy ho vystřídala staronová jednička Roger Federer.

Tenis začal hrát jako čtyřletý, trénoval ho jeho strýček, Toni Nadal, který je i v současnosti jeho trenérem. První zápas série ATP vyhrál v roce 2002 jako patnáctiletý, když porazil paraguajce Ramona Delgada. Stal se tak devátým hráčem, který zaznamenal svoje první vítězství v ATP před svými šestnáctými narozeninami.

V srpnu 2008 zvítězil na LOH 2008 v Pekingu ve dvouhře a stal se olympijským vítězem, když ve finále porazil chilského tenistu Fernanda Gonzáleze poměrem 6–3, 7–6, 6–3.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul.

Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.

Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní 18. titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.

Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na 1. místo žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil jednoznačnou nadvládu v daném kalendářním roce.


103. článek dne...(do 12. února 2013)



Prostorové kino ve Valencii (HDR)

Santiago Calatrava Valls (* 28. července 1951) je slavný španělský architekt, inženýr a umělec.

Calatrava se narodil nedaleko Valencie. Od roku 1959 studoval na Escola d'Art i superior de disseny de Valencia kresbu a malbu. Po krátkém studiu v Paříži na École des Beaux-Arts, odkud byl donucen vrátit se zpět do Valencie kvůli studentským nepokojům roku 1968, začal studovat architekturu. V letech 1975–1979 Calatrava studoval statiku konstrukcí na ETH v Curychu.

Po studiu se Santiago Calatrava věnuje sochařství, avšak jeho architekturu připomínající styl soch se setkává s lehkým nepochopením, proto se později věnuje hlavně architektuře a svůj neochabující zájem o umění pokládá za zdroj nápadů pro architekturu. Jeho styl je velmi osobitý a vyplývá z mnoha studií lidského těla a přírody.

Roku 1989 Calatrava otevřel pobočku své kanceláře v Paříži, když pracoval na projektu letiště v Lyonu (1989–94). O dva roky později, zprovoznil třetí kancelář ve Valencii pro práci na zakázce rozsáhlého kulturního komplexu City of Arts and Sciences.

Projekt City of Arts and Sciences (Město umění a věd) je výsledkem dlouholetých snah městského úřadu Valencie o rehabilitaci území na východním okraji města mezi dálnicí a vyschlým korytem řeky Turia. Calatrava vyhrál roku 1991 soutěž o realizaci celého projektu včetně telekomunikační věže o výšce 327 metrů, která měla být nejviditelnějším prvkem celého komplexu.

Planetárium navržené ve tvaru oka a hemisférický objekt ve tvaru kupole s žebrovaným pláštěm byly postaveny mezi lety 1996 a 1998 na ploše téměř 2 561 m2. Museum of Science (Muzeum věd) dlouhé 241 m a vybudované na ploše 41 530 m2 je založeno na asymetrickém opakování stromečkových a žebrovaných tvarů vyplněných skly, aby byl uvnitř objektu dostatek denního světla.


104. článek dne...(do 14. února 2013)



Slavný SPAD S.VII v Muzeu letectví v Le Bourget

SPAD S.VII byl úspěšný francouzský stíhací dvouplošník z první světové války. První S.VII se na západní frontě objevily na podzim 1916 a od počátku následujícího roku až do jara 1918 nesly ve francouzském letectvu hlavní tíhu vzdušných bojů. Důležitou roli hrály i v italském letectvu. V kokpitu S.VII dosahovala alespoň části svých sestřelů většina francouzských a italských leteckých es, včetně těch nejproslulejších.

Zatímco jejich současníky byly relativně „křehké“ stroje s vynikající obratností, kterou využívaly ve slavných psích soubojích, SPADy byly robustní stroje se skvělou stabilitou tolik důležitou při míření a střelbě. Tím byly předurčeny ke způsobu boje typickému spíše pro druhou světovou válku, na protivníka útočily z převýšení a po zasypání cíle kulometnou palbou unikaly střemhlavým letem.

Po skončení první světové války byly SPADy z válečných přebytků prodávány do nově se rodících letectev po celém světě. Rovněž Československo zčásti zakoupilo a zčásti dostalo darem celkem 140 kusů a stalo se tak po Francii a Spojených státech jejich třetím největším poválečným uživatelem. SPADy tvořily páteř československého stíhacího letectva až do poloviny 20. let.

První letouny byly přidělovány osvědčeným stíhačům jako byl např. Georges Guynemer, kteří dokázali ocenit jeho vlastnosti. Sám Guynemer dostal nový SPAD č. S.115 už 2. září – byl to první ze tří S.VII, s kterými Guynemer létal a už 4. září na něm dosáhl svého 15. sestřelu. Záhy bylo jasné, že S.VII sice nepřekonává své protivníky rychlostí ani obratností, zato ale byl ve vzduchu velice stabilní a umožňoval tak přesné zamíření, měl dobrou stoupavost a mimořádnou strukturální pevnost. Posledně jmenovaná vlastnost mu umožňovala kdykoli uniknout ze souboje přechodem do střemhlavého letu, který si např. německé Albatrosy, ale i francouzské Nieuporty nemohly dovolit, protože se jim při vyšších rychlostech lámala křídla.

Několik československých letců létalo na SPADech S.VII ještě před vznikem samostatného Československa.


105. článek dne...(do 14. února 2013)



Výškové budovy v Hongkongu (HDR)

Hongkong je čínské město a region ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky a patří mezi zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky. Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.

Poloostrov Kowloon byl podstoupen Británii v roce 1860 podle Pekingské smlouvy po druhé opiové válce. Přiléhající území, kterým se říká „New Territories“ (včetně New Kowloon a ostrova Lantau), byly pronajaty Británii na dobu 99 let, a to počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997.

V osmdesátých letech bylo jasné, že smlouva o pronájmu „New Territories“ brzy vyprší. Bylo nutné, aby Británie vyjednala vrácení Hongkongu Číně. Podle smlouvy, která je známá jako „Čínsko-britské společné prohlášení“, která byla podepsána ČLR a Velkou Británií 19. prosince 1984, se celé území Hongkongu pod britskou koloniální vládou 1. července 1997 stalo „Hongkongem, zvláštní administrativní zónou ČLR“. V tomto společném prohlášení se ČLR zavázala, že podle zásady „jedna země, dva systémy“, kterou navrhl pokrokový čínský politik Teng Siao-pching, socialistický ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn po 50 let, tedy až do roku 2047.

Hongkong má jednu z nejliberálnějších ekonomik světa. Je to jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví a obchodu.

K nejvýraznějším památkám patří trhy, zejména nefritový, kde se smlouvá i o ceně polévky v restauraci. Dalšími turistickými atrakcemi jsou například chrám Wong Tai Sin nebo Ptačí trh. Na jižním výbežku Kowloonu si rybářská osada Lei Yeu Mun zachovala nádech své původní podoby. Hongkongský park je oázou klidu uprostřed města. Jeho součástí jsou nejen zelené zahrady, ale také jezírka s vodními ptáky, fontány a přírodní restaurace.


106. článek dne...(do 14. února 2013)



Půllitr českého piva (2005)

Pivo je kvašený slabě alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae ssp.), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení.

Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.

V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok.

Pivo je tradičním a populárním nápojem, který má na území Česka dlouhou tradici. Je sice nápojem alkoholickým, ale kromě alkoholu pivo také obsahuje přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství velmi kvalitní vody, takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj, dále obsahuje také sacharidy v podobě tzv. „rychlých kalorií“, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.

Kombinace těchto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok, který je v rovnováze s osmotickým tlakem krve. Významné je zastoupení minerálů v pivu, kde nacházíme kromě draslíku a sodíku, které jsou zde v příznivém poměru, také chloridy, vápník, fosfor, hořčík a křemík. Z vitamínů obsažených v pivu jsou nejvýznamnější vitaminy skupiny B – thiamin (3 % denní spotřeby v jednom litru piva), riboflavin (20 %), pyridoxin (31 %), niacin (45 %) a kyselina listová (52 %). Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů aminokyselin), funkci nervového systému a další. Jeden litr piva obsahuje přibližně 400–500 kilokalorií představující přibližně 10 % denní spotřeby.


107. článek dne...(do 14. února 2013)



Švédský bojový tank (2005)

Stridsvagn 103 byl v 60. a 70. letech minulého století hlavním bojovým tankem švédské armády. Je znám především svou nekonvenční bezvěžou konstrukcí. Absence standardní věže proto vždy vyžadovala pohybovat celým tankem při míření jeho hlavní zbraní – 105 mm dělem. Výhodou ale byla velmi nízká silueta tanku, vhodná především k obraně. Strv 103 tvořily hlavní část švédských obrněných jednotek, ale dnes již patří do historie.

Švédská armáda si byla kvalitou celé konstrukce naprosto jistá. Proto již v roce 1960 objednala v předstihu 10 předsériových tanků, ačkoliv finální prototyp Strv 103 byl hotov až o rok později. Kompletní vývoj celého revolučního tanku stál 45 miliónů švédských korun.

Strv 103 byl první (a jediný) sériově vyráběný hlavní bojový tank, jehož kanón nebyl uložen v plně otočné pohyblivé věži. Místo věže bylo použito kasematové uspořádání – kanón byl pevně uložen přímo do korby vozidla. Tato převratná koncepce přinesla řadu velkých výhod a dvě výrazné nevýhody.

Tank vynikal mimořádně nízkou siluetou, která znesnadňovala jeho objevení a zasažení nepřítelem (zejména pokud tank stál na odvrácené straně kopce). Kvůli nepřítomnosti velké silně pancéřované věže byl také výrazně lehčí a se svou hmotností kolem 42 tun patřil k nejlehčím moderním tankům. Díky tomu může normálně plavat, zatímco všechny ostatní tanky ztrácejí čas hledáním vhodného mostu či brodu.

Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně automatickým nabíjením kanónu, což umožnilo redukci posádky na 3 muže. Jeho hlavní zbraní je 105 mm kanón L74 s drážkovým vývrtem hlavně, jehož nabíjení zajišťuje výkonný automat se zásobníkem na 50 různých nábojů.

Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně hydropneumatickým odpružením podvozku řízeným servomotory. To umožňovalo snadno nastavovat náměr pevně uloženého kanónu, který se mohl podélně naklánět v rozsahu od -12 do +12 stupnů. Odměr kanónu se prováděl natočením celého tanku do požadovaného směru.

Strv 103 byl také prvním tankem na světě, který byl poháněn plynovou spalovací turbínou. Celý pohonný systém však byl kombinovaný. Tank byl poháněn plynovou turbínou Boeing 553 a vznětovým vícepalivovým osmiválcovým motorem Rolls Royce K60. Přitom obě pohonné jednotky mohly pracovat jednotlivě nebo zároveň podle aktuální situace. Na silnici a v lehkém terénu stačil vznětový motor. V boji nebo obtížném terénu se zapínala turbína, která okamžitě výrazně zvýšila výkon a hbitost celého stroje.


108. článek dne...(do 14. února 2013)



Švédský bojový tank (2005)

2001: Vesmírná odysea je slavný film, natočený Stanley Kubrickem v roce 1968 a inspirovaný povídkou Hlídka (Sentinel) Arthura C. Clarka. Clarke se podílel na scénáři a později původní povídku rozšířil na román. Mezi fanoušky science fiction se obě díla stala jednoznačným kultem. Tady se zaměřujeme především na filmové dílo. Knižní podoba může ještě podrobněji dovysvětlit některé nejasné myšlenkové konstrukce filmu, ale na druhé straně by však obě díla neměla být směšována, protože jejich pojetí a částečně i vyznění je odlišné.

Film je nejen příběhem, ale především velkým vizuálním dílem režiséra. Prvních 30 minut nezazní lidské slovo. Známá je například scéna příletu raketoplánu k rotující kosmické stanici za doprovodu Straussova valčíku.

Technické dekorace filmu byly tvořeny podle soudobých technických projektů se snahou o realistické podání.

Úvod filmu se odehrává v dávné minulosti. Nedaleko tlupy pralidí se objeví podivný obelisk, který předky lidí během opakovaných seancí naučí používat nástroje a zbraně. Tím výrazně zlepší jejich šanci na další přežití, zejména v souboji s konkurující tlupou - její vůdce je právě pomocí zbraně zabit a tlupa zahnána na útěk. Děj filmu se vzápětí geniálním a známým střihem (kost triumfálně vyhozená do vzduchu se mění v kosmickou loď) posune o miliony let později.

Další část se odehrává v roce 2001. Lidstvo objeví na Měsíci záhadný útvar neznámého původu, zvaný monolit. Útvar se vydává prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Záběry z cesty ve filmu představují přelom v technice filmových triků a dodnes působí mimořádně věrohodně. Po přistání (a vysvětlovacím setkání s osazenstvem měsíční základny) se Floyd vydává k z podzemí vykopanému monolitu. Ten náhle (v knize po ozáření slunečními paprsky) vyšle rádiový signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu).

Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (část osádky je v hibernaci) nezná celý obsah mise.


109. článek dne...(do 24. listopadu 2013)



Radek Štěpánek (2009)

Radek Štěpánek (* 27. listopadu 1978) je současný špičkový český tenista.

Profesionálem se stal v roce 1996 a nejprve začínal jako deblový specialista. V roce 1999 získal svůj první titul ve čtyřhře, když s Martinem Dammem na turnaji v Praze ve finále porazil americko-ekvádorský pár Mark Keil, Nicolás Lapentti. Ve čtyřhře získal celkově 12 titulů na okruhu ATP. Od roku 2002 se zaměřoval i na dvouhru, ale stále zůstával úspěšným deblistou.

V červnu 2005 vyhrál první turnaj ve dvouhře v Rotterdamu, kde ve finále zdolal Belgičana Rochuse, v červenci 2007 triumfoval v Los Angeles, kde porazil tehdejší světovou devítku Jamese Blakea a třetí titul získal v lednu 2009, když v boji o titul zdolal Fernanda Verdasca. Do finále postoupil na turnaji Masters Series v sezóně 2004 v Paříži, kde podlehl Maratu Safinovi a roku 2006 v Hamburku, kde nestačil na Španěla Tommyho Robreda.

Nejlepším výsledkem na grandslamových turnajích ve dvouhře je postup do čtvrtfinále ve Wimbledonu 2006. Ve čtyřhře s Indem Leanderem Paesem zvítězili na Australian Open 2012. O velký skok na žebříčku ATP ze 60. na 36. místo způsobila účast v semifinále v Montrealu, kde po velké bitvě podlehl na kanadském betonu světové jedničce Rogeru Federerovi. Necelý rok poté ho ale porazil na antukovém turnaji v Římě, což bylo poprvé a zatím naposled, kdy porazil nejlepšího hráče světa.

Nejvyššího žebříčkového postavení ve své kariéře dosáhl Štěpánek 14. srpna 2006, kdy byl na 8. místě v singlovém žebříčku ATP.

V roce 2009 zvítězil ve dvouhře již na dvou turnajích, v australském Brisbane a americkém San José, kde triumfoval i ve čtyřhře. V roce 2011 si připsal dosud své nejcennější vítězství na turnaji kategorie ATP World Tour 500 ve Washingtonu.

Jako jeden z mála aktivních tenistů praktikuje herní styl servis–volej.

Od července 2010 do června 2013 byl ženatý s bývalou českou tenistkou Nicole Vaidišovou.


110. článek dne...(do 26. listopadu 2013)



Poslední Brouk (číslo 21 529 464)

Volkswagen Typ 1, spíše známý pod názvem Brouk, je lidový vůz vyráběný německou automobilkou Volkswagen v letech 19382003. Název Brouk vznikl jako lidová přezdívka a až později se začal používat jako oficiální jméno modelu. V některých zemích se však nikdy jméno Beetle oficiálně nepoužívalo. V roce 1998 představil VW nástupce, New Beetle, který designově navazuje na původního Brouka. Jedná se o nejdéle vyráběný vůz s největším počtem vyrobených kusů beze změny designu. Jediný vůz, který by jej mohl připravit o prvenství, je jeho sourozenec, VW Typ 2 ve verzích minibus a kombi, který je stále vyráběn v Brazílii.

V roce 1931 začali Ferdinand Porsche a Zündapp vyvíjet „Auto für Jedermann“ (auto pro každého), poprvé bylo použito jméno „Volkswagen“. Porsche preferoval plochý vzduchem chlazený čtyřválcový motor, ale Zündapp použil vodou chlazený pětiválec. V roce 1932 vyjely tři prototypy. Všechny tyto vozy byly zničeny během války, poslední v roce 1945 během bombardování Stuttgartu. V roce 1933 Adolf Hitler schválil nákresy Porscheho návrhu, jednoduchého vozu schopného přepravit dva dospělé a tři děti rychlostí 100 km/h. Lidový vůz měl být dostupný občanům Třetí říše za 990 říšských marek, což byla tehdejší cena malého motocyklu. Tehdejší průměrný plat byl okolo 32 marek týdně. Výroba začala v roce 1939, ale válka začala dříve, než se začaly vyrábět vozy Volkswagen masově a výrobní linky byly zabrány pro výrobu vojenských vozidel. Výroba civilních VW začala až po válce.

Když projekt začal, předchozí název Porsche 60 Ferdinanda Porscheho byl nahrazen oficiálním názvem KdF-Wagen. Název odkazoval na název organizace Kraft durch Freude (síla díky radosti), odnože nacistické Německé pracovní fronty. Později byl projekt znám jako Typ 1, ale proslavil se jako Brouk po skončení druhé světové války. Prototypy vznikaly od roku 1931; první prototypy byly postaveny Zündappem (výrobce motocyklů) v Norimberku, a byly označeny jako Porsche Typ 12. Další série prototypů byla postavena roku 1933 společností NSU.

Do začátku války v roce 1939 se stihla vyrobit pouze hrstka vozů, po té byla výroba zastavena a nahrazena vojenskou produkcí. Protože vozidlo bylo navrženo co nejjednodušeji, mělo v armádě úspěchy. Třeba vzduchem chlazený motor se osvědčil v pouštních akcích německých jednotek Afrika Korps.


111. článek dne...(do 26. listopadu 2013)



Nelson Mandela (13. května 2008)

Nelson Rolihlahla Mandela (* 18. července 1918, † 5. prosince 2013) byl bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu.

V roce 1988 obdržel Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 1993 spolu s Frederikem de Klerkem Nobelovu cenu míru.

Mandela se narodil ve vesnici Mvezo nedaleko Umtata v dnešním Kapsku. Jeho předek byl v první polovině 19. století náčelníkem kmene Thembu. Jeho otec Henry Mandela, náčelník kmene Thembu, byl hlavním poradcem Nejvyššího náčelníka Thembulandu. Své rodové jméno Mandela získal po svém dědovi. Jeho křestní jméno Rolihlahla znamená „potížista“. V klanu byl znám pod jménem Madiba.

Již jako mladý student se Nelson Mandela zapojil do politické opozice proti režimu bílé menšiny, která potlačovala politická, sociální a ekonomická práva jihoafrické černé většiny. Po volebním vítězství Národní strany v roce 1948 s její politikou apartheidu (rasové segregace), Nelson Mandela vedl v roce 1952 ANK v kampani odporu proti nespravedlivým zákonům a v roce 1955 sehrál důležitou roli při popularizaci Charty svobody přijaté Lidovým kongresem. Charta poskytla hnutí antiapartheidu základní program. ANK byl ve svých aktivitách podporován Sovětským svazem.

Nelson Mandela byl zpočátku přesvědčen o nenásilném odporu proti vládní politice apartheidu. V roce 1955 byl zatčen, ale po dlouhotrvajícím procesu (1956–1961) byl osvobozen z obvinění z vlastizrady. Koncept ozbrojeného odboje přijal spolu se svými kolegy poté, kdy byl v březnu 1960 v Sharpeville zastřelen neozbrojený demonstrant a ANK a další skupiny bojující proti apartheidu byly následně zakázány.

V roce 1961 se stal velitelem Umkhonto we Sizwe („Kopí národa“), ozbrojeného křídla ANK. V srpnu 1962 byl zatčen a odsouzen na pět let za nelegální cestu do zahraničí a za podněcování ke stávce. Během roku 1963 byli zatčeni další představitelé Umkhonto we Sizwe a Mandela byl spolu s nimi postaven před soud za spiknutí proti vládě. V červnu 1964 byli Mandela a sedm dalších obviněných v tzv. Rivonijském procesu odsouzeni na doživotí za plánování ozbrojeného převratu.


112. článek dne...(do 26. prosince 2013)



Helena Christensen (13. dubna 2012)

Helena Christensen (* 25. prosince 1968) je slavná dánská supermodelka.

Její otec je z Dánska a její matka z Peru. Před světla reflektorů si poprvé stoupla v roce 1986, když se ucházela o titul Miss Dánska ve věku 18 let a reprezentovala svojí krajinu v doprovodu Miss Universe. To jí poskytlo neocenitelný odrazový můstek k tomu, aby se uvedla jako mezinárodní modelka. Opustila svůj domov hned jak se začala věnovat modelingu v Paříží.

Christensen je obecně považována za jednu z nejvýznamnějších supermodelek 90-tých let. Objevila se v mnohých časopisech a módních kampaních. Byla opakovaně v katalogu pro Victoria's Secret a v řadě televízních reklamních vysíláních.

V roce 1991 vystoupila v hudebním videu Chrisa Isaaka, v písni "Wicked Game". Ve videu zobrazovala Isaakovu milenku. Většinou se ve videu pohybuje nahoře bez, ale její nahota je poměrně skrytá šikovným úhlem kamery. Důvodem je rozhodnutí, že přímá nahota by nebyla vhodná pro hlavní uveřejnění. Diváci zpočátku reagovali na Christensenovo sexuálně "neslušné" vystoupení, ale později bylo video uvedeno na MTV jako nej-sexy video všech dob.

Helena Christensen má na Manhattanu starožitnictví, spolu-založila časopis Nylon a pracovala v něm jako výtvarná ředitelka. Doma v Monaku je členem klubu Morris Minor car a také má apartmán v Copenhagenu a na Manhattanu.

V červnu 2006 Helena připustila, že kouřila konopí.

Šéfové módního světa stále nešetří chválou ohledně okouzlujícího vzhledu Heleny. Zesnulý návrhář Gianni Versace tvrdil, že má nejkrásnější tělo. Karl Lagerfeld jí popsal tak, že vlastní typ tváře, který je velmi jedinečný a nikdo nemá lepší nohy. John Galliano komentoval, že vnáší do jeho šatů život a oheň...


113. článek dne...(do 1. ledna 2014)


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace