Archiv pro Článek dne 2016

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Zde je archiv článků DNE pro rok 2016, které již byly zveřejněné na hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.



Merry HDR Christmas.jpg

Vánoce jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.

V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem.

S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 18. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení.

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší.


240. článek dne...(do 5. ledna 2016)



Michael Stipe (2007)

John Michael Stipe (* 4. ledna 1960) je zpěvák a zakládající člen americké rockové kapely R.E.M.

Michael Stipe je znám pro svůj mumlavý styl zpěvu na počátku své kariéry, ale také pro své komplexní a surrealistické texty a politický aktivismus. Stipe a ostatní členové R.E.M. se stali „kmotry“ alternativního rocku a jsou možná první kapelou tohoto stylu, která získala celosvětovou slávu a inspirovala řadu „alternativních“ kapel 90. let, například Radiohead, Pearl Jam, nebo Nirvanu.

Stipe se seznámil s Peterem Buckem, Billem Berrym a Mikem Millsem v roce 1980 když studoval fotografii a malbu na University of Georgia. Založili kapelu R.E.M. a svůj první singl „Radio Free Europe“ vydali pod labelem Hib-Tone. Singl dosáhl úspěchu na univerzitním rádiu a kapela podepsala smlouvu s I.R.S. Records, u které vydala o rok později EP Chronic Town. Debutové album Murmur vydali R.E.M. v roce 1983 a to bylo následováno sérií dalších alb, které byly pozitivně hodnoceny kritikou a dosáhly relativně slušeného komerčního úspěchu. Několik úspěšných singlů a také Stipeův aktivismus mu přinesly status hvězdy a oddanou fandovskou základnu. Mezi jeho přátele patřil například River Phoenix, jemuž bylo věnováno album Monster. Jeho přítelem byl i zpěvák Nirvany Kurt Cobain. Stipe prohlásil, že spolu s Cobainem plánovali společný projekt, ale před Cobainovou sebevraždou nestihli nic složit ani nahrát. Stipe je také kmotrem dcery Kurta Cobaina a Courtney Love.

Velkým zdrojem inspirací byla pro Stipea legendární zpěvačka Patti Smith a její debutové album Horses, které Stipe poslouchal, když mu bylo 15. Patti Smith zpívá doprovodné vokály na písni R.E.M. „E-Bow the Letter“. Stipe a zbytek kapely má přátelské vztahy také s kapelou Radiohead, která jim dělala předkapelu na turné na podporu alba Monster v roce 1995. Při turné kapely Radiohead v roce 2003 zpíval při některých koncertech Stipe píseň „Lucky“.


241. článek dne...(do 11. ledna 2016)



Počáteční menu hry Civilization

Sid Meier's Civilization (v češtině zvaná Civilizace) je prvním dílem úspěšné série tahových strategických počítačových her typu 4X od společnosti MicroProse.

Byla vydána v roce 1991 pro MS-DOS. A díky mimořádnému úspěchu byla v roce 1993 portována do Windows 3.1.

Pro svůj úspěch a oblíbenost měla velký vliv na podobu dalších strategických her. Vzniklo též několik jejích klonů, které převzaly většinu pravidel beze změny – například Freeciv a C-evo.

Civilizace má oproti jiným hrám široký záběr co do epochy, v níž se odehrává. Hra začíná v roce 4 000 před n. l. a hráč postupně vynalézá mnoho desítek technologií, jako železo, psaní, jízdu na koni, později střelný prach, železnici a spalovací motor a nakonec tanky, bombardéry, jadernou bombu a let do vesmíru.

Hráč začíná s jednou jednotkou osadníků. Z nich postaví město, které produkuje vojenské jednotky a další osadníky, nebo též budovy zvyšující produktivitu města. Podstatou hry je úspěšně řídit říši a moudře rozdělit prostředky mezi armádu, vědu, rozvoj měst, průzkum, zabírání nových území apod.

Hráč se při hře setkává s jinými civilizacemi, které jsou řízené počítačem. S nimi může soupeřit o zabrání území, bojovat pomocí vojenských jednotek, vyjednávat mír, nebo spolupracovat (například výměnou technologií).

Každé město spravuje v závislosti na své velikosti jistý počet políček. Různá pole generují různá množství výše uvedeného, například pastviny generují hodně jídla, lesy poskytují suroviny. Existují též bonusová políčka: například les se zvěří produkuje více jídla než běžný les.

Obyvatelé města jsou na počátku hry nespokojení a je nutné je změnit na spokojené nebo šťastné pomocí budov, vojenských jednotek ve městě, divů nebo luxusu. Pokud v některém městě je více nespokojených obyvatel než šťastných, dojde k revoltě a město přestane produkovat.


242. článek dne...(do 25. ledna 2016)



Damašek v noci, zelená světla jsou minarety (2005).

Syrská arabská republika, zkráceně Sýrie, je stát ležící na břehu Středozemního moře v jihozápadní Asii řazený k zemím blízkého východu. Hlavní město je Damašek. Sýrie má vliv na dění v sousedním Libanonu, vede pohraniční spor s Izraelem o Golanské výšiny, které byly a dle rezolucí OSN stále zůstávají její součástí. V současné době jediná země s vládou strany Baas. Zemí protéká řeka Eufrat.

Sýrie se rozkládá na ploše 185 180 km2. Celková délka hranice činí 2 253 km; z toho na mořské pobřeží připadá 193 km. Nejvyšší a nejnižší bod země – Hermon & Galilejské jezero – leží blízko sebe, na jihozápadě státu u hranic s Libanonem a Izraelem.

Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, která je půlená řekou Eufrat. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země a pak na jihozápadě, v podhůří Hermonu (oblast Golanských výšin).

Na jihu se rozprostírají Golanské výšiny, které ale nyní okupuje Izrael. Nejvyšší pohoří se nachází na hranici s Libanonem, kde hory dosahují výšky přes 2500 m.n.m. Podnebí je suché. Pobřeží Sýrie má průměrný úhrn srážek skoro 1 000 mm, ale toto číslo se postupem do vnitrozemí velice rychle snižuje.

Ve 12. století se stala Sýrie místem boje křižáckých výprav s muslimy. Křižáci zabrali skoro celou Sýrii a vytvořili zde křižácké státy. Kurdský vojevůdce Saláhuddín porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala Osmanská říše. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce první světové války.

Po ní se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci 1941. Sýrie vyhlásila nezávislost 17.dubna 1946. Po vyhlášení samostatnosti Izraele se Sýrie v roce 1948 připojila k boji proti novému židovskému státu. V roce 1958 se Sýrie stala součástí Sjednocené arabské republiky vedené Gamalem Násirem, ve které dominoval Egypt.

V roce 1967 vypukla šestidenní válka s Izraelem. Sýrie bojovala po boku Egypta a Jordánska, utrpěla velikou porážku a ztratila Golanské výšiny. Další konflikt vypukl mezi Sýrií a Izraelem v roce 1973 a opět Izrael zvítězil. V roce 1975 poslala Sýrie vojsko do občanskou válkou zmítaného Libanonu. Srážky s Izrael tak trvaly dalších 15 let.

V roce 1992 byl uzavřen v Libanonu křehký mír. Za války v Perském zálivu se Sýrie angažovala proti svému starému nepříteli Iráku a tím podstatně zlepšuje svoje postavení vůči Západu. Napětí mezi Sýrií a Izraelem však trvá dodnes.


243. článek dne...(do 6. února 2016)



Angelique Kerber v Římě (2015)

Angelique Kerber (* 18. ledna 1988) je německá profesionální tenistka, vítězka ženské dvouhry na Australian Open 2016, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour osm turnajů ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2016 na 2. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2013 na 103. místě. Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála melbournský Australian Open 2016, kde ve finále zdolala světovou americkou jedničku a šestinásobnou vítězku tohoto turnaje Serenu Williamsovou po výsledku 6–4, 3–6 a 6–4, který ji katapultoval na nové žebříčkové maximum ve dvouhře.

V sezóně 2012 vyhrála dva turnaje ve dvouhře a poprvé postoupila do elitní světové desítky, až na 5. místo.

Sezónu zahájila na ASB Classic, kde v semifinále prohrála s Italkou Pennettaovou. Hned na dalším turnaji v Hobartu jako nasazené čtyřka opět skončila v semifinále, když prohrála se svou krajankou a pozdější vítězkou Barthelovou, kde se do soutěže musela kvalifikovat. Na Australian Open 2012 pak vypadla ve třetím kole s Ruskou Marií Šarapovovou po hladkém průběhu 1–6 a 2–6.

Premiérový titul kariéry získala na pařížském Open GDF Suez, kde si ve finále poradila s francouzskou hráčkou Marion Bartoliovou poměrem 7–6(7–3), 5–7 a 6–3. Druhé vítězství přidala v polovině dubna na kodaňském e-Boks Open poté, co v boji o turnajový pohár zdolala dánskou obhájkyni titulu Caroline Wozniackou 6–4 a 6–4.

Na druhém grandslamu French Open skončila ve čtvrtfinále na raketě finalistky turnaje Sary Erraniové ve dvou setech 3–6 a 6–7(2–7). Ve Wimbledonu 2012 došla do svého druhého grandslamového semifinále. V něm ji porazila Agnieszka Radwańska 3–6 a 4–6.


244. článek dne...(do 15. února 2016)



System Shock Enhanced Edition (2015)

System Shock je legendární akční RPG počítačová hra s kyberpunkovým námětem vyvinutá společnosti Looking Glass Studios, kterou přesně 26. března 1994 oficiálně uvedl na trh Origin Systems. Na rozdíl od jiných her své doby (Doom II), System Shock obsahuje rysy skutečného 3D prostředí, což umožňuje hráči dívat se libovolně nahoru a dolů či rychle uhýbat do stran.

Oficiální recenze a kritici chválili System Shock pro značné množství zásadních inovací ve svém žánru. Díky tomu byl později umístěn do vícero seznamů Síně slávy.

V cyberpunkové náladě se 7. dubna roku 2072 začnete nabourávat, jako zručný hacker, do počítačové sítě TriOptimum Corporate Network, abyste získal podrobnosti o vesmírné stanici CITADEL. Počítačový systém SHODAN, který kontroluje a řídí život stanice Vás však okamžitě odhalí a okamžitě přivolá softwarovou policii.

Tím začíná příběh brutálního sci-fi horroru System Shock, který nabízí všem hráčům na PC počítačích dokonalost beroucí dech. Základní CD verze System Shocku nabízí kromě dobré grafiky (640 x 480 v 256 barvách), vynikajících zvukových efektů a realistických soubojů jednu základní věc – nervy drásající příběh. Systém Shock můžete spouštět přímo z DOSu nebo z emulátoru operačního systému DOS. System Shock je však i po 21 letech natolik vyznamný, že byla vytvořena jeho rozšířená verze. Tato novinka od firmy GOG.com se dostala do distribuce během září 2015 a nabízí řadu vylepšení.

Vlastní hra začíná Vaším probuzením z hibernačního spánku v 1. patře stanice. V  komůrce získáte tyč ke své obraně, multimediální čtečku, kompas a systémový analyzátor. Po úvodním souboji s třemi slabými roboty velmi rychle zjistíte, že nemilosrdným masakrem všech lidí ovládl SHODAN celou stanici. Plánuje zničení lidského rodu a vaším úkolem je udělat mu čáru přes rozpočet. O tom, že jste právě nedopatřením oživli nemá zatím tušení, ale tím jeho naivita končí. Brzy poznáte, že SHODAN je velmi silným a nevypočítatelným soupeřem...


245. článek dne...(do 18. února 2016)



Ranní mlha v národní parku (HDR, 2010)

Yellowstonský národní park je národní park nacházející se území amerických států Wyoming (91 % parku), Montana (7,6 %) a Idaho (1,4 %). Byl vyhlášen 1. března 1872 na základě zákona schváleného americkým Kongresem a podepsaného prezidentem Ulysses S. Grantem. Je prvním a nejstarším národním parkem na světě a je známý především pro svou divočinu a řadu geotermálních úkazů, zejména pak gejzír Old Faithful, který patří mezi nejoblíbenější atrakce parku. Na území parku se nachází řada ekosystémů a dominantním z nich je subalpinský les.

Domorodí Američané obývali yellowstonskou oblast přinejmenším již před 11 tisíci lety. Lewisova a Clarkova expedice z let 1804 až 1806 se tomuto regionu vyhnula a kromě traperů, kteří se do oblasti dostali v polovině 19. století, se první organizovaná expedice konala až koncem 60. let téhož století. Po vzniku národního parku byla jeho dohledem pověřena americká armáda. V roce 1917 pak správa přešla na National Park Service, jenž vznikla o rok dříve. Stovky staveb, které byly na území parku postaveny, jsou chráněny pro jejich architektonický a historický význam a více než tisíc archeologických nalezišť prověřili badatelé.

Yellowstonský národní park se rozkládá na ploše 8 980 km2 a na jeho území se nachází jezera, kaňony, řeky a pohoří. Součástí parku je Yellowstonské jezero, které patří mezi největší vysoko položená jezera Severní Ameriky. Jezero se nachází uprostřed největšího supervulkánu kontinentu, známého jako Yellowstonská kaldera. Tato kaldera je považována za aktivní vulkán, který za poslední dva miliony let několikrát vybuchl obrovskou silou.

V Yellowstonském národním parku se nachází zhruba polovina všech světových geotermálních jevů, které pohání zdejší trvající vulkanismus. Většinu rozlohy parku pokrývají horniny pocházející z vulkanických erupcí. Park je hlavní částí Velkého yellowstonského ekosystému, jenž je největším zbývajícím a takřka nedotčeným ekosystémem mírného podnebného pásu zemské severní hemisféry.

V parku žijí stovky druhů savců, ptáků, ryb a plazů, včetně řady ohrožených druhů. Součástí většiny lesů a pastvin jsou i unikátní rostlinné druhy.


246. článek dne...(do 1. března 2016)



Oficiální filmový plakát

2010: Druhá vesmírná odysea (v originále: 2010: The Year We Make Contact) je film, natočený v roce 1984 podle knihy Arthura C. Clarka 2010: Druhá vesmírná odysea. Film se od knihy v některých bodech odlišuje.

V úvodu filmu jsou stručně shrnuta fakta z předchozího dílu. Poté se setkává doktor Heywood Floyd se sovětským vědcem Moisevitchem. Oba vědí, že jejich vlády připravují misi na záchranu lodi Discovery. Sověti mají před Američany velký náskok, ale nevyznají se v systémech lodi a měli by problém s opětovným uvedením počítače HAL-9000 do chodu. Proto navrhuje Moisevitch společnou misi. Jenže obě země jsou vzhledem ke krizi ve Střední Americe v napjaté situaci a taková mise samozřejmě nevyhovuje žádné z vlád.

Obě strany se nakonec dohodnou, a tak je k Jupiteru vyslána sovětská loď Leonov s třemi americkými astronauty. Cestou je doktor Floyd probuzen předčasně z hibernace, když se posádce Leonova podaří na Jupiterově měsíci Europě zaznamenat známky chlorofylu. K měsíci je vyslána sonda, ale zničí ji neznámý energetický výboj.

Když se loď úspěšně dostane k Jupiteru, nalezne Discovery nepoškozenou a americká posádka započne s jejím opětovným uvedením do chodu. Velitelka sovětské lodi Tanya Kirbuk se rozhodne prozkoumat monolit, ale když se k němu přiblíží průzkumná loď s lidskou posádkou, je zničena. Mezitím se konflikt mezi Amerikou a Sovětským svazem přiostří; poté, co sovětská družice sestřelí jinou americkou je vyhlášen válečný stav. Protože je nařízeno, aby občané SSSR opustili území USA a Američané opustili sovětská teritoria, dochází i k rozdělení posádky Leonova...

Když doktor Floyd kontroluje loď, zjeví se mu Dave Bowman a varuje ho, že musejí do dvou dnů odletět. Na to však nemají dostatek paliva. Floydovi se podaří Kirbukovou přesvědčit, aby spojili obě lodě a použili Discovery jako pomocnou raketu. Mezitím zmizí monolit a na povrchu Jupitera se vytvoří zvláštní skvrna.


247. článek dne...(do 2. března 2016)



Heinkel He 162 během poválečných zkoušek v USA

Heinkel He 162 Spatz byl německý proudový stíhací letoun, který sloužil v řadách Luftwaffe v posledních měsících druhé světové války. Letoun byl znám i pod označením Volksjäger (lidový stíhač).

Vzhledem ke kritické situaci Třetí říše v roce 1944, kdy se začal projevovat nedostatek strategických materiálů pro výrobu letadel (kovových slitin), pro jejich provoz (benzínu) i nedostatek vycvičených pilotů, bylo rozhodnuto o vývoji a výrobě jednoduchého proudového stíhacího letounu, kterému tyto nedostatky nebudou vadit. Měl být vyráběn ze dřeva nekvalifikovanou pracovní silou, proudový motor by nespaloval nedostatkový benzín, ale kerosen a pilotovat ho měli mladí nezkušení piloti.

8. září 1944 byly vydány podrobné požadavky na nový letoun. Měl dosahovat rychlosti nejméně 750 km/h, délka vzletu neměla přesáhnout 500 metrů, vytrvalost ve vzduchu měla dosáhnout alespoň 30 minut, hmotnost zůstat pod 2 000 kg a vyzbrojen měl být jedním nebo dvěma kanóny ráže 30 mm.

Generál Adolf Galland, jako velitel stíhačů Luftwaffe, byl tvrdě proti Volksjageru, protože cítil, že by to odklonilo zdroje nezbytné k výrobě již existujících stíhaček, hlavně Me 262, jehož výroba se právě rozbíhala. V jeho námitkách ho podporovali i Willy Messerschmitt a Kurt Tank (šéfkonstruktér Focke-Wulfu). Jelikož byl Volksjäger podporován samotným Göringem a ministrem zbrojení Albertem Speerem, námitky byly zamítnuty.

RLM vydalo specifikace na jednomístnou stíhačku poháněnou jedním proudovým motorem BMW 003 o tahu 7,85 kN. Letadlo nemělo vážit více než 2 tuny, co by ho dělalo obratným při soubojích. Maximální rychlost měla být 750 km/h nad hladinou moře, operační výdrž měla být alespoň půl hodiny, a délka vzletu neměla přesáhnout 500 m. Výzbroj byla stanovena na dvě 20 mm kanóny se 100 náboji na hlaveň nebo dvě 30 mm kanóny s 50 náboji na hlaveň.


248. článek dne...(do 4. března 2015)



Filmový plakát – Shrek 2

Shrek 2 je slavná americká animovaná komedie z roku 2004 navazující na o tři roky starší film Shrek.

Snímek byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší celovečerní animovaný film.

Shrek a Fiona se vrátí z líbánek a zjistí, že byli pozvání k Fioniným rodičům na královský bál, aby oslavili svůj sňatek. Shrek se zdráhá, ale Fiona ho přemluví a spolu s Oslíkem se vydají na cestu do království Za sedmero horami. Tam se potkají s Fioninými rodiči králem Haroldem a královnou Lilian. Harold se nemůže smířit s tím, že je Shrek zlobr. Na společné večeři se Harold a Shrek pohádají o tom, jak budou Shrek a Fiona vychovávat svou rodinu. Fiona je znechucena a zamkne se ve svém pokoji. Shrek se bojí, že ztratil svou pravou lásku, poté, co nalezne Fionin starý deník, a dozví se, že byla zamilovaná do prince Krasoně.

Harolda si pak nalezne Dobrá víla a Krasoň a připomenou mu, že porušil starý slib, že si jednou Fiona vezme Krasoně. Chtějí, aby se Shreka nějak zbavil. Harold tak pozve Shreka a Oslíka na falešný hon, který je má dostat do spárů vraha - Kocoura v botách. Kocour ale nedokáže Shreka zabít, přízná se, že ho Harold najal a na oplátku se přidá ke Shrekovi a Oslíkovi. Společně se vloupají do továrny Dobré víly na lektvary a ukradnou lektvar věčného štěstí. Shrek věří, že lektvar obnoví Fioninu lásku k němu.

Shrek i Oslík lektvar vypijí a upadnou do hlubokého spánku. Druhý den ráno se probudí a objeví jeho následky: ze Shreka je najednou pohledný muž a Oslík se promění v bílého hřebce. Aby byla změna trvalá, musí Shrek do půlnoci políbit Fionu. Shrek, Oslík a Kocour se tedy vydají zpět na hrad a zjistí, že lektvar změnil také Fionu a vrátil jí její lidskou podobu. Dobrá víla ale ví o tom, že byl lektvar ukraden, a tak pošle Krasoně, aby si on získal Fioninu lásku. Po rozhovoru s Dobrou vílou se Shrek rozhodne z hradu odejít s tím, že nejlepší věc je nechat ji jít. Aby zajistila, že se Fiona zamiluje do Krasoně, dá Dobrá víla Haroldovi lektvar, který jí má nalít do čaje. Pak už stačí jen, aby se políbili...


249. článek dne...(do 8. března 2016)



Systém bunkrů alpského valu: Opera 10

Alpský val (italsky: Vallo Alpino) je systém stálých opevnění vybudovaných v Itálii v letech 19301942, který patří mezi nejrozsáhlejší pevnostní systémy 20. století, jako jsou francouzská Maginotova linie či německý Atlantický val. Alpský val chránil celé hranice Itálie podél francouzských, rakouských a jugoslávských hranic, pouze na švýcarských hranicích byla opevnění podstatně slabší. Jeho specifickým rysem je umístění většiny objektů v horském terénu, nezřídka i v nadmořských výškách přesahujících 2 000 metrů. Po připojení Rakouska k Třetí říši byla zintenzivněna výstavba na hranicích s Rakouskem, která pokračovala až do roku 1942, neboť Italové svému spojenci nedůvěřovali. Naopak výstavba opevnění na francouzských hranicích byla utlumována, a to zvláště po porážce Francie v roce 1940. Některé úseky opevnění ve Francii posloužily k obraně německých a fašistických jednotek proti Spojencům v roce 1944.

Opevnění s ohledem na horský terén často netvořila souvislou linii, nýbrž pouze uzávěry důležitých průsmyků a údolí, členěné do značné hloubky od hranic. Jejich důležitou součástí byly vojenské silnice, lanovky a kasárna, tedy prvky, umožňující výstavbu a zásobování pevnostních objektů a fungování jejich posádek v obtížném horském terénu.

Základní organizační jednotkou Alpského valu byly sektory (settore), které se dělily na podsektory (sottosettore). Součástí každého sektoru byly opěrné body (caposaldo), schopné do jisté míry samostatné obrany, které se skládaly z jednotlivých tvrzí, samostatných objektů, úkrytů a kasáren.

Konstrukce bojových objektů vycházela z italských zkušeností s bojem v horských oblastech, které byly získány během první světové války a zřejmě také z poznatků, získaných průzkumem rakousko-uherských opevnění, jež se po první světové válce ocitla na italském území. Objekty byly většinou malé, velmi dobře maskované a zabudované do terénu, a to často do strmých skalních stěn. Jednotlivé objekty byly obvykle propojeny úzkými podzemními chodbami, které často přecházely do strmých schodišť. Na rozdíl od většiny tehdejších opevnění byly bojové objekty stavěny z prostého betonu.


250. článek dne...(do 14. března 2016)



Hlavní menu balíku Apache OpenOffice verze 4.1.2

Apache OpenOffice, dříve známý jako OpenOffice.org, je kancelářský balík šířený jako svobodný software pod licencí LGPL. Je komukoliv dostupný zdarma, schopný provozu pod operačnímy systémy Microsoft Windows, Mac OS X (portování na platformu pomáhá financovat firma Sun Microsystems), GNU/Linux, Solaris a FreeBSD. Všechny jeho součásti jsou zcela počeštěny.

OpenOffice.org od verze 2.0 plně používá a podporuje otevřený souborový formát OpenDocument, který byl schválen a přijat jako standard ISO. Dokáže však načítat a ukládat i soubory v mnoha jiných formátech, včetně proprietárních formátů kancelářského balíku Microsoft Office a nově přijatého problematického ISO standardu navrženého Microsoftem Office Open XML.

Předchůdce tohoto balíku, kancelářský balík StarOffice vyvíjí od roku 1994 německá firma StarDivision. Od verze 4.2 je vyvíjen na platformově nezávislé knihovně jazyka C++ StarView. V roce 1999 jej koupila společnost Sun Microsystems, výrobce počítačů s procesorem SPARC a s operačním systémem Solaris. Sun poté zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice a ten je nyní vyvíjen jako OpenOffice.org komunitou nezávislých vývojářů a poskytován zdarma pod licencí z rodiny GPL podobně jako například aplikace projektu Mozilla. StarOffice nadále existují a obsahují kromě kódu OpenOffice.org i některá další rozšíření chráněná autorskými právy. Cílem kroků Sunu bylo vytvořit srovnatelnou alternativu k Microsoft Office.

OpenOffice.org hodlá konkurovat Microsoft Office a napodobit způsob práce s ním tam, kde je to vhodné. Dokáže zapisovat a číst většinu formátů, používaných v Microsoft Office a mnoha jiných aplikacích, což je nezbytná funkce pro mnoho uživatelů. Bylo dokonce zjištěno, že OpenOffice.org dokáže otevřít soubor vytvořený ve starších verzích Microsoft Office a také poškozené soubory, které nedokážou otevřít ani novější verze Microsoft Office.

Hlavní vývojové platformy jsou Microsoft Windows, Linux a Solaris. K dispozici nebo ve vývoji jsou také verze pro Mac OS X.


251. článek dne...(do 23. března 2016)



Panzer VI Ausf B Tiger II (Paris, 2015)

Tiger II, přezdívaný též Königstiger (doslovně přeloženo „královský tygr“), přesným označením PzKpfw VI Ausf. B (Sd. Kfz. 182), byl německý těžký tank, vyvinutý a nasazený během 2. světové války.

Tento tank se měl stát nástupcem tanku Tiger I, jejichž výroba začala v roce 1942. Ale už krátce po začátku výroby tanku PzKpfw VI Tiger Ausf H1 zadalo německé vedení zakázku na nový těžký tank, který měl být vyzbrojen kanonem KwK 43 ráže 8,8 cm. Tento kanon byl schopen na vzdálenost 500 metrů prorazit 180 mm pancíř.

Výroba prototypů se značně protáhla. První prototyp byl předveden až 20. října 1943. V prosinci téhož roku byla zahájena sériová výroba. Prvních 50 kusů mělo věž Porsche, ostatní tanky měly věž Henschel. Vzhledem k použití těžšího kanonu a silnějšího pancéřování byla hmotnost tanku Tiger II vyšší než hmotnost tanku Tiger I. Tiger II vážil 69,8 tuny. Jednalo se o jeden z nejodolnějších a nejlépe vyzbrojených tanků 2. světové války !

Tanky Tiger II byly přijaty do výzbroje na jaře roku 1944. Nejznámější je ale jejich nasazení v Ardenské protiofenzívě v prosinci roku 1944. Tato bitva v Ardenách začala 16. prosince 1944. Jejím smyslem bylo znemožnit velké akce anglo-amerických jednotek, aby mohly být veškeré vojenské síly nacistického Německa použity na východní frontě proti SSSR. Bohužel pro Němce tankům brzy došly pohonné hmoty a navíc se vyjasnilo, což znamenalo, že spojenci začali bombardovat každou cestičku, cestu, města a nacistická vojska. Německý útok začínal slábnout a navíc tanky Tiger II musely být přesunuty na východní frontu, aby se zúčastnily bojů proti sovětské ofenzívě. Tím začal končit německý útok a vojska třetí říše se začala stahovat do bezpečí Siegfriedovy linie.

Tanky Tiger II byly použity také v poslední německé ofenzívě, tedy v operaci jarní probuzení, jejímž cílem bylo znovudobytí Budapešti na jaře roku 1945. Po nadějném začátku se ovšem zamotaly do bahna a to byl konec operace.

Tiger II byl zkrátka jedním z nejsilnějších tanků 2. světové války, proti kterému neměli spojenci odpovídající zbraň. Vždyť Tiger II dokázal zničit americký tank M4 Sherman na vzdálenost 3,5 kilometru !


252. článek dne...(do 31. března 2016)



Ewan McGregor během Edinburgh International Film Festivalu

Ewan Gordon McGregor (* 31. března 1971) je skotský herec a producent, který je v současnosti jednou z nejznámějších britských hereckých hvězd.

Narodil se na konci března v Perthu ve Skotsku. Jeho otec, James Charles Stuart, pracuje jako učitel tělocviku, jeho matka, Carol Diane, je také učitelka. Už jako malé dítě, kdy uviděl svého strýce, herce Denise Lawsona, v roli pilota v původní triologii Hvězdné války, zatoužil být herec. V 16 letech opustil domov a střední školu Crieff and Morrison Academy a přestěhoval se do Londýna, kde začal pracovat jako asistent a později i jako herec v divadle Perth Repertory. Následně začal studovat herectví na Guildhall School of Music and Drama a získal své první role v seriálech a časem i ve filmech.

Ewan McGregor je ženatý, 22. července 1995 si v malé vesničce ve Francii vzal Eve Mavrakis, francouzskou návrhářku, kterou poznal při natáčení britského televizního pořadu Kavanagh QC. V roce 1996 se jim narodila dcera Clara Mathilde a o pět let později v roce 2001 druhá dcera Esther Rose. V dubnu 2006 se svou ženou adoptoval Jamiyan, čtyřletou holčičku z Mongolska. V současné době žijí v Severním Londýně.

Ewan McGregor debutoval v roce 1993 v seriálu Lipstick on Your Collar, kde ztvárnil postavu vojáka. Celovečerní debut si odbyl ve stejném roce a to ve filmu Jsme jenom lidi, kde si zahrál společně s Robinem Williamsem. Film ovšem nebyl přijat s nadšením a zanedlouho po premiéře byl stáhnut z amerických kin. Co se nepodařilo napoprvé, si McGregor vynahradil hned svým druhým filmem. V roce 2004 poprvé spolupracoval s režisérem Danny Boylem a natočil thriller Mělký hrob, který odstartoval úspěšnou kariéru tvůrců i McGregora. Za svou roli vyhrál cenu Empire Award pro nejlepšího britského herce. Druhá spolupráce znamenala pro McGregora mezinárodní průlom. Za svou roli Marka Rentona ve filmu Trainspotting získal mnoho významných ocenění. Trainspotting se stal neamerickou senzací roku, druhým nejúspěšnějším britským filmem a získal prestižní nálepku: kultovní film.


253. článek dne...(do 7. dubna 2016)



Lucie Bílá v Bratislavě (2011)

Lucie Bílá (* 7. duben 1966) je významná česká zpěvačka populární hudby.

Narodila se ve středočeských Otvovicích. Hodiny zpěvu absolvovala již na Lidové škole umění (dnešní ZUŠ). Dříve, než se proslavila na poli showbyznysu, vyučila se dámskou krejčovou. První zkušenosti na hudebních pódiích získávala jako členka skupin Rock-Automat a Arakain, Vitacit. V 80. letech Lucie Bílá chodila s dětskou hvězdou Tomášem Holým. Jejich vztah ukončila Tomášova nehoda a smrt.

V 80. letech si jí všiml producent Petr Hannig, vymyslel jí pseudonym Lucie Bílá a napsal jí písně Neposlušné tenisky a Horší než kluk. Pořádný úspěch ji teprve čekal v příštím desetiletí, kdy prošla nejznámějšími muzikály uváděnými v Česku (Les Misérables, Dracula, Krysař), vydala řadu sólových alb, podílela se na několika filmech (jako zpěvačka i jako herečka) a po několik let se pevně držela na výsluní popularity ve výroční anketě Český slavík.

V letech 1984–1986 působila též v heavy-thrash metalové kapele Arakain, kde s Alešem Brichtou tvořili pěvecký duet. Poté, co se soustředila na sólovou kariéru, z Arakainu odešla, avšak každých pět let na výročních koncertech s ní znovu vystupuje. V současné době mají za sebou turné uskutečněné ke třicetiletému výročí založení skupiny.

V březnu 1995 porodila příteli Petru Kratochvílovi syna Filipa, ale partnerství neudržela.

V roce 2002 se nakrátko provdala za hudebníka Stanislava Penka. Po rozvodu s ním nějakou dobu žila jen se svým synem Filipem. V roce 2006 se provdala podruhé, jejím manželem se stal muzikant Václav Noid Bárta. Dne 1. září 2008 byl oficiálně oznámen jejich rozchod.

Od roku 2010 byla porotkyní v televizní show Česko Slovensko má talent. Zahrála si také jednu z hlavních rolí v muzikálovém filmu V Peřině pod taktovkou F. A. Brabce, který měl premiéru v roce 2011.


254. článek dne...(do 12. dubna 2016)



Backstreet Boys během koncertu (2012)

Backstreet Boys jsou americká hudební skupina, která se řadí mezi nejúspěšnější boy bandy v historii.

Prodali přes 100 milionů alb a jsou nejprodávanějším boy bandem všech dob. V roce 2005 se po pauze vrátili na hudební scénu a změnili svůj styl hudby a začali více klást důraz na hudební nástroje.

Kapelu stvořil americký businessman Lou Pearlman, kterého nejvíce inspiroval úspěch New Kids on the Block v 80. letech. Po řadě konkurzů v letech 1992 a 1993 měl tři chlapce, těmi byli AJ Mclean, Nick Carter a Howie Dorough. Posledními členy byli Kevin Richardson a jeho bratranec Brian Littrell, který se stal členem kapely na základě konkurzu přes telefon.

Lou Pearlman poprosil svého přítele, aby produkoval a napsal první písně kapely. První koncert měla kapela 8. června 1993 v Orlandu na Floridě, který navštívilo 3 000 mladistvých. Další vystoupení měli na školách a v marketech.

V Evropě jejich popularita rostla až v roce 1996 ocenění od německých diváků pro nejlepší mezinárodní kapelu a jejich píseň I'll Never Break Your Heart se dostala na první místo rakouské hitparády. Jejich album se dočkalo velkých úspěchů. Platinové bylo v Německu a absolvovali turné po Asii a Kanadě. Stali se nejúspěšnějším debutujícím umělcem.

V roce 1997 získali v USA velkou popularitu formace jako Hanson nebo Spice Girls. Proto se manažer a nahrávací společnost Jive Records rozhodli vydat album i ve Spojených státech. Do té doby kapela prodala 8,5 milionů desek po celém světě. Prvním singlem, který vyšel byla píseň Quit Playing Games with My Heart, která vyšla v srpnu 1997 a vyletěl na první místa téměř ve všech hitparádách na celém světě. V Billboard Hot 100 se dostal na druhé místo a obou alb se prodalo přes 28 milionů kusů.


255. článek dne...(do 29. dubna 2016)



Filmový plakát k filmu Waterworld (1995)

Vodní svět (v originále Waterworld) je americký sci-fi film z roku 1995. Hlavní roli ztvárnil Kevin Costner, který se podílel také na produkci. Na scénáři se jako poradce podílel i Joss Whedon.

V daleké budoucnosti, kdy roztály polární ledovce, je téměř celá Země pokryta vodou. Přeživší lidé zapomněli na minulost a věřili, že svět byl stvořen potopou. Ten, kdo měl jiný názor, byl označen za rouhače. Mezi lidmi se však rozšířila pověra o tom, že existuje pevnina.

Bezejmenný tulák, známý pouze jako Námořník, dorazí do atolu, kde má v plánu prodat hlínu, což je vzácná surovina pro pěstování rostlin. Avšak obyvatelé atolu zjistí, že Námořník je mutant – má za uchem fungující žábry a mezi prsty na nohou plovací blány. Obyvatelé se rozhodnou zavřít Námořníka do klece s úmyslem ho zabít a kompostovat. V kleci přečká noc, ale hned ráno ho obyvatelé chtějí zabít. Zabrání jim v tom útok Čmoudů pod velením Deacona, kteří hledají dívku jménem Enola, která má údajně na zádech vytetovanou mapu k pevnině. Začnou město drancovat a ničit.

Enola a její opatrovnice Helen mají v úmyslu s vynálezcem Gregorem pomocí balónu opustit město. Gregory však vypustí balón nechtěně dříve a zachrání jen sám sebe. Helen a Enola se rozhodnou pomoct Námořníkovi, který je stále zamčen v kleci, která spadla do kompostového jezírka a potápí se. Poté všichni tři uprchnou z města na Námořníkově lodi.

Trojice je již na otevřeném moři. Helen i Enola štve Námořníka, ten dostává i záchvat, kdy by nejradši obě hodil přes palubu, ale nakonec to neudělá. Zmatená Helen se zeptá Námořníka, kde bere své vybavení, protože takové nikdo nemá. Spustí se s ní tedy v potápěčském zvonu až ke dnu moře. Zde Helen s údivem zpozoruje bývalou pevninu: zatopené, zničené město a nedalekou sjezdovku s desítkami mrtvých stromů. Tehdy Helen zjistí, že lidé skutečně pocházejí z nezatopené pevniny.


256. článek dne...(do 6. května 2016)



Filmový plakát – Válka světů (2005)

Válka světů, anglicky: War of the Worlds je americký sci-fi film, který v roce 2005 natočil režisér Steven Spielberg.

Hlavní roli zaměstnance doků Raye Ferriera hraje Tom Cruise.

Ray Ferrier (Tom Cruise) je jeřábník v docích New Jersey. Je rozvedený, jeho ex-manželka Marry Ann (Miranda Otto) mu nechá na čas jejich děti, protože odjíždí za rodiči do Bostonu. Syn Robbie (Justin Chatwin) si bez dovolení půjčí jeho automobil, Ray jej chce začít hledat, když si všimne neobvyklých povětrnostních jevů. Blíží se záhadná bouře se silnými blesky. Ray se jde i s dcerou Rachel (Dakota Fanning) schovat do domu. Bouře vyřadí z provozu veškeré elektronické zařízení, nefungují televizory, telefony, dokonce ani automobily. Ray se vydává na průzkum. Cestou potká místního mechanika a poradí mu, ať ve vozidle vymění cívku.

Ferrier se dostane s ostatními na křižovatku a je svědkem vztyčení obrovského třínohého stroje ze země. Tripod zahouká a spustí střelbu do lidí, ničí svými paprsky vše, co mu stojí v cestě. Ray najde Robbieho a vrací se pro Rachel, aby s dětmi odjel pryč, zatímco tripody demolují město. Přijíždí do domu Mary Ann, kde stráví noc v úkrytu. Není klidná, exploze se ozývají po celou dobu. Ráno vyjde ven a spatří na ulici trosky havarovaného letadla Boeing 747. Střetne se s reportérskou dvojicí, která sbírá jídlo z trosek. Reportérka mu ukáže záznam bouře a domnívá se, že tripody musely být v zemi ukryté tisíce let.

Ray se rozhodne odjet s dětmi za svou bývalou ženou a jejími rodiči do Bostonu. Robbie se pokusí přidat k okolo projíždějící armádě, ale otec se sestrou jej zastaví. Při průjezdu městem se musí vzdát svého vozu, aby si zachránili holé životy. Později se přesunou na trajekt, který je potopen při útoku tripodů. Rodina je svědkem boje vojáků s vetřelci. Robbie je odhodlán zúčastnit se boje a Ray už jej nedokáže udržet. Následně je odpor vojáků lehce odražen tripody, které jsou díky energetickým štítům téměř nezničitelné.


257. článek dne...(do 18. května 2016)



Enya v roce 2001

Enya (* 17. května 1961) je slavná irská zpěvačka, skladatelka a klávesistka. Narodila se jako páté dítě z devíti v malé vesničce Dore v Gweedorském regionu Donegalského hrabství na severozápadě Irské republiky.

První práci dostala Enya v roce 1985, kdy složila hudbu pro francouzský film Žabí princ. V roce 1987 Enya vydala své první album, nazvané prostě Enya. Rob Dickins, hlava Warner Music UK, jím byl naprosto unesen, a ihned uzavřel s Enyou smlouvu. Dlužno podotknout, že Rob Dickins je celosvětově znám jako jeden z nejdravějších a nejvlivnějších mužů v hudebním byznysu. Má talent na prosazování „odlišných“ umělců a nezáleží mu na tom, jak dlouho to bude trvat. V případě Enyi to byl ani ne rok. V říjnu 1988 vydala Enya v podstatě debutové album Watermark, a ačkoliv původně nebyly plánovány žádné singly, byla to právě píseň Orinoco Flow, jíž se Enya zapsala do povědomí posluchačů. Singl se zcela neočekávaně vyšvihl na přední příčky hitparád, nezřídka se objevil i v jejich čele. A z Enyi se stal fenomén… Na tomto místě je ovšem nutné zmínit se o tom, kdo za tímto fenoménem ještě stojí. Ačkoliv Enya vystupuje sama, dílo vydávané pod jejím jménem je výsledkem spolupráce mezi ní (hudba, aranžmá), Nicky Ryanem (produkce, aranžmá) a Romou Ryanovou (texty). Sama Enya ve většině rozhovorů říká: „Bez kohokoliv z nás tří by pojem Enya vůbec nemohl existovat.“

31. října 1991 vydala další album, z něhož se se stejnou slávou prezentovaly singly Caribbean BlueBook Of Days. Enya byla, stejně jako kdysi její bratři, požádána o složení hudby k jedné epizodě vysoce sledovaného seriálu televize BBC The Celts. Když si producenti její práci poslechli, rozhodli se ji požádat o hudební doprovod k celému seriálu. Výběr z něj byl 13. listopadu 1992 vydán na stejnojmenném albu. Váže se k němu i jedna zajímavost: skladbu Boadeica vynesli na světlo světa The Fugees, když sampl z ní použili jako hlavní pozadí pro svůj celosvětový hit Ready Or Not.

Po dalších třech letech se objevil nový singl: Anywhere Is, předzvěst nového alba The Memory Of Trees, vydaného 17. listopadu 1995.


258. článek dne...(do 1. června 2016)



Ruský bitevní vrtulník Kamov Ka-52 na výstavě MAKS Airshow 2013

Kamov Ka-52 Alligator je ruský dvoumístný bitevní vrtulník, schopný operací za každého počasí, odvozený z jednomístného typu Kamov Ka-50. Prototyp byl zalétán v roce 1997 a v roce 2010 převzala ruská armáda první čtyři operační kusy. Ruské ozbrojené síly zatím objednaly 30 strojů.

Pro objednané vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral vyvinulo Rusko palubní verzi Ka-52K. Po stornování dodání plavidel Francií a prodeji obou postavených výsadkových lodí Egyptskému námořnictvu bylo Egyptem objednáno 46 bitevních vrtulníků Ka-52K.

Ka-52 je vybaven multifunkčním elektronickým letovým, navigačním a zbraňovým systémem, má pasivní i aktivní vyhledávací systémy, které umožňují lokalizovat a zničit cíle za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.

Z typu Ka-50 byla převzata střední a zadní část vrtulníku. Přední část trupu obsahuje dvoumístnou kabinu s vystřelovacími sedačkami Zvezda K-37-800 umístěnými vedle sebe. Posádku vrtulníku tvoří dvě osoby. První je pilot-velitel stroje a druhou pilot-navigátor-operátor zbraňového systému. Oba mají k dispozici plnohodnotné řízení, čtyři multifunkční displeje a dva menší displeje (velitel má též průhledový displej HUD).

V kulovém pouzdru pod přídí je elektro-optický pozorovací systém TOES-520 vybavení televizní a termovizní kamerou. Vrtulník je dále vybaven centrálním bojovým systémem Argument-2000 (piloti mají přilbové zaměřovače), systémem ochrany vrtulníku L370 Vitebsk a zbraňovým řídícím systémem SUO-806P. Palubní radiolokátor je typu Phazotron Arbalet-52.

Základní výzbrojí vrtulníku je rychlopalný kanón 2A42 ráže 30 mm s celkovou zásobou 470 nábojů, umístěný na pravoboku. Dále může nést až 2 500 kg podvěsné výzbroje na čtyřech podkřídlových závěsnících a dvou závěsnících na koncích křídel.

Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory Klimov VK-2500 o maximálním výkonu po 1 987 kW. Motory roztáčí dva souosé protiběžné rotory o průměru 14,5 metru, každý s trojicí kompozitových listů. Palivo je neseno ve dvou samosvorných hlavních nádržích.


259. článek dne...(do 6. června 2016)



Jules Verne, fotografie Félixe Nadara (1820–1910)

Jules Gabriel Verne (* 8. února 1828, † 24. března 1905) byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží.

Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal. Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes.

Již v mládí se pokoušel Verne o literární činnost. Psal (bez většího ohlasu) básně, povídky, písně, libreta a divadelní hry, třeba Zlomená stébla (1849). Díky návštěvám literárních salónů v Paříži se dostal do kontaktů mimo jiné s Alexandrem Dumasem a jeho synem. Představil jim rukopis komedie Les Pailles rompues, která byl také roku 1850 uvedena na prkna divadla.

O rok později se seznámil se šéfredaktorem revue Musée des familles Pitre-Chevalierem, který mu vydal několik povídek, aniž by je podroboval cenzuře či žádal jejich přepisování. Jiné to bylo u vydavatele Pierra-Julese Hetzela. Jako důkaz stačí porovnat vydání v revue a ta, která pak vyšla u Hetzela. V této době je také angažován jako sekretář v divadle, ale nedostával plat. Jeho odměnou bylo to, že byly uváděny jeho hry, často ve spolupráci s Michelem Carré. Až do 1855 byl velice plodným dramatikem.

Postupně se nadchl pro vědu a geografii. Seznámil se s proslulým Jacquem Aragem. Ten jej také přivedl k pro něj novému literárnímu žánru: cestopisu.

V roce 1862 se seznámil s nakladatelem Pierrem-Julesem Hetzelem, který vydal jeho dobrodružný román Pět neděl v baloně. Ten měl tak obrovský úspěch, že nakladatel nabídl Verneovi exkluzivní smlouvu na dvacet let. Tato smlouva Vernea finančně zajistila a umožnila mu živit se pouze psaním.


260. článek dne...(do 14. června 2016)



Most Golden Gate během oslavy svých 75. narozenin (2012)

Golden Gate Bridge (česky: Most Zlatá brána) je jeden z nejdelších a nejznámějších visutých mostů na světě. Překonává stejnojmennou úžinu u ústí Sanfranciské zátoky do Tichého oceánu a spojuje tak San Francisco na jižním poloostrově s okresem Marin na severním. Není jen dopravní komunikací, ale i symbolem města San Francisca a turistickou atrakcí. O jeho stavbě bylo rozhodnuto v roce 1930 a byla zahájena 5. ledna 1933. Do provozu byl slavnostně uveden 27. května 1937 pro pěší a o den později pro automobily; tehdy byl nejdelší na světě.

Při stavbě bylo nutno vzít v úvahu častá zemětřesení v oblasti, ale i bouřlivé přílivy a odlivy. Nejobtížnější byla stavba základů pro jižní mostní pilíř. Pracovalo se z vlečných člunů za přílivu i odlivu. Po dostavení pilířů bylo nutno namontovat 2 drátěná lana. Tato montáž se prováděla z visutých lávek.

Stavba si vyžádala 11 obětí na životech (z toho 10 po zřícení lešení 17. 2. 1937).

Stavbu mostu vedl inženýr Joseph Baermann Strauss, jeho poradce byl architekt Irving Morrow. Projekt byl financován dluhopisy ve výši 35 miliónů dolarů. V cenách roku 2003 by jeho výstavba stála zhruba 1,2 miliardy.

Most má rozpětí pilířů 1 280 metrů, celková délka je 2 737 metrů. Má dvě nosná lana, každé má průměr 92 cm a skládá se ze 27 572 pramenů. Každý pilíř nese zátěž 95 000 tun, kotevní kvádry jsou vystaveny zatížení 28 500 tun v tahu. Ocelové pylony se skládají z několika tisíc snýtovaných malých ocelových krabic. Věže dosahují výšky 227,4 m nad mořem. Celé dílo váží 887 000 tun a obě věže drží pohromadě 600 000 nýtů. Poslední nýt měl být z ryzího zlata, ten kvůli své měkkosti při nýtování vyletěl a prý se ztratil v moři a byl nahrazen normálním nýtem.

Denně přejede přes most přes 120 000 aut. Má šestiproudovou vozovku, přičemž počet pruhů pro provoz jednotlivými směry se mění podle denní doby.


261. článek dne...(do 28. června 2016)



Carlo Pedersoli v roce 2015

Bud Spencer, rodným jménem Carlo Pedersoli, (* 31. října 1929, † 27. června 2016) byl italský plavec, sportovec, herec a podnikatel.

Carlo Pedersoli v mládí vystudoval práva, věnoval se však zejména sportu - byl špičkovým plavcem a hráčem vodního póla. Startoval na olympijských hrách v letech 1952 a 1956. Je mistrem Itálie ve stylu prsa (1948), několikanásobným mistrem Itálie ve volném stylu na 100 metrů. Několikrát mu byla navrhována účast ve filmech a občas se v nich i objevil v nevýrazné roli, ale herectví ho nijak nelákalo. Zlom nastal teprve poté, co se setkal s Mariem Girottim, známém více jako Terence Hill. Spolu natočili řadu italských westernů (tzv. spaghetti western, např. Trumfové eso, Pravá a levá ruka ďábla, Malý unavený Joe, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí a další). Dvojice si získala obrovskou popularitu zejména v Evropě, ačkoliv kritici nebyli jeho hereckým stylem příliš nadšeni a mluvili mimo jiné o laciných komediích, pokleslé grotesce a bezduchém fackování. O popularitě dvojice hovoří i fakt, že vznikla celá série filmů Šimon a Matouš, kde oba představitelé hlavních postav založili svoji kariéru na napodobování Spencera s Hillem. Bud Spencer hrál i ve filmech bez Terence Hilla, ale jejich popularita je trochu nižší. Hill byl jako samostatný herec výrazně úspěšnější.

Byl znám svou vášní pro létání a pilotování různých letounů a vrtulníků. Pokud se jeho filmy odehrávaly v současnosti, pak je v každém filmu aspoň jedna scéna, kde on sám osobně přilétá nebo odlétá s nějakou helikoptérou a vždy bylo vidět, že to není kaskadér, ale on sám osobně.

V roce 1960 se oženil s Marií Amatovou, s níž měl tři děti. V roce 1967 si nechal úředně změnit své jméno na Bud Spencer. Byl věřícím katolíkem, vedl příkladný rodinný život a byl úspěšným podnikatelem. V roce 2005 kandidoval v oblastních volbách za stranu Forza Italia, ale nebyl zvolen.


262. článek dne...(do 6. července 2016)



Tom Cruise v roce 2013.

Tom Cruise (* 3. července 1962) je americký herec, scénárista, producent a režisér.

Tom Cruise krátce navštěvoval Franciscanský seminář v Cincinnati a usiloval, aby se stal katolickým knězem. Nakonec absolvoval Geln Ridge Ridge School v New Jersey, ale trpěl dislexií. Nedávno se Cruise zmínil, že trpěl týráním dětí. Svému otci prý přezdíval "tyran a zbabělec" a "obchodník chaosu". Tom Cruise miloval sport, který ho také přivedl k herectví. V roce 1980 hrál v divadelním představení Guys and Dolls a poté se rozhodl změnit své dosavadní plány a stát se hercem. Zanedlouho odjel do New Yorku, kde ho však všichni odmítají až na režiséra Franca Zeffirelliho, který mu nabídl roli Billyho ve filmu Nekonečná láska (Endless Love) v roce 1881 a téže roku také ztvárnil roli Davida Shawna ve filmu Večerka (Taps).

První hlavní roli si zahrál Cruise ve filmu Panictví po Americku (Losin' It) v roce 1983 a následoval film Riskantní podnik (Risky Business). Dále ho obsadili bratři Scottové ve snímku Legenda (Legend) a pak v akčním trháku z leteckého prostředí Top Gun v roce 1986, kde si zahrál sebevědomého pilota Peta 'Mavericka' Mitchella, čímž mu odstartovali skutečnou hereckou kariéru.

Následovali herecké obsazení ve filmech jako Barva peněz (Color of Money, The), v roce 1988 následoval Koktejl, nebo snímek v oskarovém filmu Rain Man z roku 1988, kde však Oskara kupodivu nezískal. Následovaly filmy Mladé pušky (1988), Narozen 4. července (1989), Navždy a daleko (Fard and Away; 1992), nebo film Firma (1993).

Honoráře za jednotlivé role nepatřily zrovna mezi nejmenší a jeho jedna z největších (75 000 000 dolarů) byla ve filmu Mission: Impossible II, za roli Ethana Hunta z roku 2000. Nemalou částku také získal za postavu upíra Lestata ve filmu Interview s upírem (Interview with the Vampire z roku 1994) z něhož si odnesl částku 15 000 000 dolarů. Na rok 1994 to byly pro herce velice slušné peníze. Dále si odnesl za roli v dramatu Jerry Maquire 20 000 000 dolarů; poté následovaly role v erotickém thilleru Eyes Wide Shut z roku 1999 a role ve filmu Magnolia.


263. článek dne...(do 8. července 2016)



Harrison Ford na akci San Diego Comic Con International (2015)

Harrison Ford (* 13. července 1942) je americký filmový herec. Jeho nejznámějšími rolemi jsou uštěpačný vesmírný pilot Han Solo ve filmové sérii Hvězdné války, a vtipný ale neústupný archeolog a zároveň akční hrdina Indiana Jones z Dobyvatelů ztracené archy a jejich pokračování.

Narodil se v Chicagu v americkém státě Illinois bývalé rozhlasové herečce Dorothy Nidelmanové a reklamnímu manažerovi a bývalému herci Christopheru Fordovi. Prarodiče z matčiny strany Harry Nidelman a Anna Lifschutzová byli američtí židovští emigranté z běloruského Minsku, kteří se seznámili v Brooklynu. Rodiče z otcovy strany byli katolíci. John Fitzgerald Ford (estrádní umělec) a Florence Veronica Niehausová (americká Němka). Fordovi rodiče byli levicového zaměření a nebyli členy žádné církve.

V roce 1960, Ford ukončil Maine East High School v Park Ridge v Illinois. Nastoupil na univerzitu Ripon College ve Wisconsinu, na níž si především jako prostředek k seznámení se ženami jako vedlejší předmět zvolil drama. Do konce prvního roku byl členem folkové kapely jménem The Brothers Gross, kde hrál na gutbucket (upravený kontrabas). Tři dny před ukončením studia ho vyhodili po tom, co propadl z hlavního předmětu filosofie. Také se obrátil na svého oblíbeného profesora Dr. Tyree (o kterém se zmiňuje ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava) s žádostí o doporučení, aby se mohl vyhnout odvodu do války ve Vietnamu, ale ten ho nebyl ochoten napsat. Vzhledem k těmto událostem Ford přerušil styky s Ripponskou školou. Později, když se stal slavným, se tato malá škola opakovaně snažila kontakt opět navázat a využít jeho popularity, ale měla smůlu.

Forda začalo přitahovat herectví poměrně pozdě. V roce 1964, se přestěhoval do Los Angeles v Kalifornii, kde podepsal smlouvu s filmovou společností Columbia Pictures. Za 150 dolarů týdně hrál v rámci programu pro nové talenty malé role ve třech filmech. Následně přešel do společnosti Universal Studios a dostával malé televizní role. Kvůli nedostatečným hereckým nabídkám se stal profesionálním tesařem – samoukem, přičemž byl i pódiovým technikem populární rockové kapely The Doors. Díky tesařině se stal nezávislým, role si vybíral a první významnější získal v roce 1973 v nízkorozpočtovém snímku tehdy neznámého George Lucase Americké graffiti (American Graffiti) s pěti nominacemi na Oscara.


264. článek dne...(do 28. září 2016)



Gisele Bündchen v roce 2006

Gisele Caroline Bündchen (* 20. července 1980) jednoznačně patří mezi absolutně nejlepší supermodelky světa.

Její tvář se neustále objevuje na obrovském množství obálek prestižních časopisů. Gisele je "mluvčí" více než 20 mezinárodních obchodních značek. Je opakovaně prohlašována za nejlépe placenou modelku v modelingovém průmyslu za posledních 7 let. Její osobní majetek se odhaduje na 190 miliónů dolarů a je zapsaná v Guinessově knize rekordů jako nejbohatší supermodelka světa.

Gisele je dcerou německo–brazilských rodičů a má 5 sester – Raquel, Grazielu, Gabrielu, Rafaelu a jej dvojče Patriciu. Gisela se původně chtěla profesionálně věnovat volejbalu a toužila se stát členkou brazilského týmu Sogipa. Když měla 13 let měřila 170 cm. Její objevení pro svět modelingu se odehrálo když měla budoucí modelka 14 let a na školním výletě v Sao Paulu ji během jezení Big Macu v Mc'Donaldu oslovil modelingový agent.

V roce 1996 se Gisele přestěhovala do New Yorku, aby zde odstartoval svou modelingovou kariéru, debutovala na Fashion Week. Od toho okamžiku se stala tváří nesčetných reklamních kampaní včetně několika sezón pro desítky špičkových firem. Gisele vytvořila vlastní linii sandál nazvanou Ipanema Gisele Bündchen, ze které se od roku 2001 prodalo více než 100 milionů párů.

V roce 2000 byla Gisela pouze čtvrtou modelkou v historii, která se objevila na obálce časopisu Rolling Stone, kde byla v té době nazvaná nejkrásnějším dívkou na světě.

Jedním z nejlepších Giseliných kroků byl podpis víceleté smlouvy s Victoria 's Secret v roce 2000. Její kontrakt byl dlouho nejvyšším placený kontraktem v módním průmyslu a zahrnoval výdělek 5 milionů dolarů za 1 rok + procenta z prodeje produktů, které reprezentuje na molu. Victoria Secret si cení každou jednu penny investovanou do Gisele Bündchen jako velmi dobrou investici. Její zisky z prodeje totiž dramaticky vzrostly.

Gisele se objevuje na obálkách a na stránkách množství mezinárodních časopisů včetně Vogue, ELLE, Allure, The Face, Arena, Flare, Rolling Stone, Time, Vanity Fair, Forbes, Newsweek, Esquire, Veja, Caras, GQ a Marie Claire.


265. článek dne...(do 28. září 2016)



Sandra Bullock během 2015 Toronto International Film Festivalu

Sandra Annette Bullock (* 26. července 1964) je americká filmová herečka s velkým počtem značně úspěšných rolí.

V roce 2010 obdržela Zlatý glóbus a Oscara v kategorii Nejlepší herečka v dramatu za roli ve filmu Blind Side.

Herectví vystudovala na East Carolina University (ECU). Školu však opustila a začala se věnovat herectví v New Yorku, jenže poznala, že prosadit se nebude jednoduché. Přestěhovala se do Los Angeles v Kalifornii, kde začínala s malými rolemi v několika nezávislých filmech, později si zahrála ústřední postavu v televizním seriálu Podnikavá dívka.

Její první velká filmová role však přišla s filmem Demolition Man z roku 1993, v němž se objevila vedle Sylvestera Stallonea a Wesleyho Snipese. O rok později následoval snímek Nebezpečná rychlost s Keanu Reevesem. Za další film Zatímco jsi spal (1995) získala Zlatý Glóbus v kategorii Nejlepší herečka v muzikálu nebo komedii. 11 milionů dolarů získala za film Nebezpečná rychlost 2: Zásah.

V roce 2000 získala roli ve filmu Slečna drsňák, který získal 212 milionů dolarů po celém světě a získala další nominaci na Zlatý Glóbus. Po boku Hugha Granta si zahrála v roce 2002 ve filmu Láska s výstrahou.

Jako obzvláště úspěšný se pro herečku jeví rok 2009. Nejdříve byl uveden do kin její romantická komedie s Ryanem Reynoldsem Návrh, která utržila po celém světě více než 314 milionů dolarů, a za níž herečka získala také nominaci na Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve filmovém muzikálu nebo komedii. Později téhož roku měl premiéru také snímek Zrození šampióna, který se stal prvním filmem v historii, jež utržil více než 200 milionů dolarů s pouze jednou velmi známou ženskou hvězdou. Za tento film získala v dalším roce Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší herečka v dramatu a Oscara v kategorii Nejlepší herečka v hlavní roli. Pouze jeden den před předáváním Oscarů obdržela také Zlatou malinu za roli ve filmu Slečna zamilovaná v kategorii Nejhorší herečka, kterou si přišla vyzvednout osobně. Stala se tak jediným hercem v historii, kterému byl tentýž rok udělen Oscar i Zlatá malina.


266. článek dne...(do 28. září 2016)



Cameron Diaz v New Yorku (2012)

Cameron Michelle Diaz (* 30. srpna 1972) je americká herečka a bývalá modelka, která byla několikrát nominována na prestižní ocenění Zlatý glóbus.

Cameron Diaz pochází z generace americko-kubánského otce Emilio Diaz, který pracoval jako mistr pro ropnou společnost a její matky Billie Early, která pracovala jako exportní špeditér. Diaz navštěvovala Vysokou školu Long Beach Polytechnic High School.

Ve věku necelých 16 roků začala svou kariéru jako modelka. Diaz podepsala smluvu s asi nejlepší modelingovou agenturou – Elite Model Management. Po promoci na vysoké škole odešla pracovat do Japonska, kde potkala televizního ředitele Carla de la Torre. Při svém návratu do Ameriky se zpět vrátila i s ním. V následujících několika letech jí modeling umožnil cestovat po celém světě a spolupracovat tak s největšími společnostmi. Díky tomu dosáhla velmi rychle úspěchu v modelingu během počátku její vyjímečné kariéry. Rovněž zkrášlila obálku červencového vydání časopisu Seventeen v roce 1990.

Ve věku 22 roků se Diaz zúčastnila konkurzu na film Maska s Jimem Carrey. K jejímu vlastnímu překvapení, ačkoliv neměla žádné předcházející herecké zkušenosti, byla obsazená do hlavní ženské role. Hned na to se přihlásila na hodiny herectví. Později opět získala výraznější úspěch díky filmům My Best Friend's Wedding a Něco na té Mary je. Získala uznání kritiky za účinkování ve filmu V kůži Johna Malkoviche, který jí přinesl nominaci na ocenění Zlatý glóbus, cenami BAFTA a SAG.

Diaz rovněž zazářila v úspěšné adaptaci Charlieho andílků a v následném pokračování a propůjčila svůj hlas hlavní postavě ve filmu Shrek, za kterou dostala 10 miliónů dolarů. V roce 2001 vyhrála nominace na Nejlepší herečku při udělování cen Zlatého Glóbusu, SAG a AFI za film Vanilkové nebe (Vanilla Sky). Diaz byla hostem televizního seriálu Trippin na MTV v roku 2005. Magazín Maxim jí přiřadil pořadové číslo 11 ze 100 nejaktuálnějších lidí v roce 2005. V následujícím roce 2006 se dostala do nejvyšší desítky. Také si zahrála ve filmu Shrek the Third, kde hrála se svým přítelem Justinem Timberlakem.


267. článek dne...(do 28. září 2016)



Věra Čáslavská na ME 1967

Věra Čáslavská (* 3. května 1942, † 30. srpna 2016) byla bývalá špičková česká sportovní gymnastka.

Svoji sportovní kariéru zahájila na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě, kde československé gymnastky obsadily v soutěži družstev druhé místo. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa 2. místo. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok.

Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.

První větší úspěch měla Čáslavská v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a třetí v prostných. Československé družstvo získalo stříbrnou medaili.

Vrcholem její kariéry byl rok 1964 především pak OH v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí.

Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymmnastky získaly zlatou medaili.

V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterodamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách.

V roce 1968 se Čáslavská účastníla OH v Mexiku, kde získala zlato za víceboji, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto OH se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu. Na těchto OH ukončila Věra Čáslavská svoji sportovní kariéru. V tomto roce se Čáslavská také zapojila do politického života a podepsala známou petici Dva tisíce slov.

V letech 19901992 byla předsedkyní Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996, předsedkyní Českého olympijského výboru.


268. článek dne...(do 14. září 2016)



MiG-25RB v roce 2012

Mikojan-Gurjevič MiG-25 (kódové jméno kódu NATO: Foxbat) je záchytný stíhací letoun, určený pro velké výšky a rychlosti řádu M=3. Jeho úkolem je vyhledání cíle prostřednictvím výkonného radiolokátoru a provedení zteče pomocí čtveřice raketových střel vzduch-vzduch R-40 velkého dosahu s infračerveným nebo poloaktivním radiolokačním naváděním. Ze stíhacího MiGu-25 byly odvozeny průzkumné/bombardovací verze (MiG-25RB) nebo cvičný MiG-25PU.

Konstrukční kancelář OKB Mikojan-Gurjevič obdržela zadání na konstrukci MiGu-25 10. března 1961. Ačkoli konstrukční práce na bombardéru Valkyrie byly ukončeny ještě před tím, než se nový sovětský stroj, nesoucí označení „Je-155“, dostal do prototypového stadia, vývoj v SSSR pokračoval nejvyšším tempem. Objevila se hrozba vysokovýkonných průzkumných letounů Lockheed SR-71 Blackbird, proti nimž měl být nový MiG-25 důstojnou protiváhou. Široce tradovaný omyl říká, že MiG-25 byl vyvíjen jako odpověď na North American XB-70 Valkyrie. A. Beljankov, šéfkonstruktér OKB MiG, potvrdil, že důvod musíme hledat jinde. Zbrojní doktrínou SSSR se v uvedené době stalo vytvoření obdoby (jedné či více) každého zbraňového systému, který byl zařazen do výzbroje v USA. Proto, dokud probíhaly práce na typech A-12 / SR-71, pokračoval i vývoj MiGu-25.

Kvůli aerodynamickému ohřevu povrchu letounu, který nutně provází každý let rychlostí nad Mach=2, a z něj plynoucí pokles pevnosti tradičních materiálů, MiG-25 nemohl být zkonstruován z osvědčených hliníkových slitin. V OKB MiG nakonec bylo přijato rozhodnutí vyrobit MiG-25 ze slitiny oceli a niklu, která vykazovala dobrou pevnost i při teplotách, jimž byl vystaven povrch stroje během letu rychlostí nad M=3. Ocelové díly byly spojovány namísto klasického nýtování kombinací bodového svařování, automatického strojového svařování a dokonce i ručními svary. Původní obavy z praskání spojů při tvrdším dosednutí letounu během přistání se v reálném provozu nepotvrdily. Pro MiG-25 byli vybírání elitní piloti, kteří přistávali s minimálním namáháním stroje. Současně, když přece jen došlo k porušení nějakého svaru na letounu, nebyl problém jej opět zavařit, a to i v polních podmínkách. Mimo nikl-ocelové slitiny byl při konstrukci MiGu-25 v malé míře použit i titan a běžné hliníkové slitiny. Relativně bezproblémová technologie umožnila i při menších zdrojích SSSR postavit celkem 1 190 kusů letounu MiG-25 všech verzí. Rozsáhlé použití oceli přineslo nárůst hmotnosti stroje a omezilo mírně jeho výkony i letové vlastnosti.


269. článek dne...(do 26. září 2016)



Serena Williams bojuje v 1. kole US Open 2013

Serena Jameka Williams (* 26. září 1981) je americká profesionální tenistka, jedna z nejlepších hráček tenisu, některými komentátory, odborníky a tenisty dokonce označovaná za nejlepší hráčku historie tenisu.

Představuje bývalou světovou jedničku ve dvouhře a bývalou ve čtyřhře, která jako jediná získala singlový i deblový Zlatý Grand Slam výhrou všech čtyř grandslamových turnajůolympijských her v obou soutěžích. Jako jediná tenistka na odměnách vydělala více než 80 miliónů dolarů a je úřadující šampiónkou z Wimbledonu 2016.

Poprvé se nejlepší tenistkou dvouhry stala 8. července 2002 a celkem šestkrát se na tuto pozici vrátila. Naposledy 18. února 2013 ve věku 31 let, 4 měsíců a 24 dní jako nejstarší světová jednička v historii WTA. Ve dvouhře získala 21 grandslamových titulů, což ji v rámci otevřené éry řadí na 2. příčku za Steffi Grafovou s 22 tituly. Je jednou z šesti tenistek otevřené éry, kterým se podařilo zkompletovat Grand Slam ve dvouhře a historicky jednou ze tří, které vyhrály každý ze čtyř majorů nejméně třikrát. Představuje také první hráčku historie, která získala po šesti titulech na třech grandslamech. Na londýnských olympijských hrách se stala po Grafové druhou ženou otevřené éry, která vybojovala Zlatý Grand Slam ve dvouhře.

Celkově vyhrála 36 grandslamových titulů, z toho 21 ve dvouhře, 13 ve čtyřhře a 2 ve smíšené čtyřhře, což ji v rámci otevřené éry řadí na 2. místo za Martinu Navrátilovou. Na okruhu WTA Tour si připsala 69 singlových a 22 deblových titulů.

V ženské čtyřhře se stala trojnásobnou olympijskou vítězkou z Letních olympijských her 2000 v Sydney, 2008 v Pekingu2012 v Londýně. Na finančních odměnách vydělala největší částku ze všech tenistek vůbec, navíc jí také patří 1. místo mezi všemi sportovkyněmi v historii sportu. Její starší sestra je americká profesionální tenistka, bývalá světová jednička ve dvouhře i čtyřhře Venus Williamsová. Od roku 1998 proti sobě na okruhu WTA odehrály 27 vzájemných zápasů, z nichž šestnáct vyhrála Serena. Příchod sester Williamsových je spojován s nástupem nové éry ženského tenisu, která nastolila větší sílu a usilovnost.


270. článek dne...(do 30. září 2016)



Mika Häkkinen v listopadu 2006.

Mika Pauli Häkkinen (* 28. září 1968) je bývalý finský automobilový závodník a pilot Formule 1, přezdívaný Létající Fin. Ve Formuli 1 závodil v sezónách 19912001, přičemž v sezóně 1998 a 1999 se stal mistrem světa.

Celkem startoval ve 165 velkých cenách ve kterých 20× zvítězil, 51× stál na stupních vítězů a 26× startoval z pole position. K závodění se ještě vrátil v sérii DTM, kde třikrát zvítězil ve voze Mercedes. V roce 2007 oznámil úplné ukončení závodní kariéry.

Mika Häkkinen se narodil v městě Vantaa, ve Finsku, 28. září 1968. Jeho otec se jmenoval Harri a byl krátkovlnným radiovým operátorem a příležitostným taxikářem. Jeho matkou byla Aila, jež pracovala jako sekretářka. Häkkinen vyrůstal se svou sestrou Ninou, která se starala O Mikovu fan stránku do roku 1998. Jako dítě žil Mika ve stejné ulici jako další jezdec Formule 1 Mika Salo a oba se později stali dobrými přáteli.

Häkkinen jako malý také vystupoval v akrobatické show. Na střední škole se též věnoval akrobatické gymnastice a později se připojil k akrobacii v divadle v Helsinkách. Häkkinen se poté musel rozhodnout, jestli se bude věnovat akrobacii nebo závodění. Nakonec se rozhodl, že bude závodním jezdcem.

Häkkinen se v roce 1991 připojil k týmu Lotus. Debutoval na okruhu ve Phoenixu, kvalifikoval se na 13. místě a na stejné pozici by pravděpodobně i dojel, kdyby mu v 60. kole neselhal motor. Své první body vybojoval o dva závody později v Imole, kde po startu z 25. místa dojel pátý, na vítěze, Ayrtona Sennu, ale ztratil 3 kola. Další body už v sezóně nepřidal.

V další sezóně byl Mikův týmový kolega Johnny Herbert. Häkkinen se zlepšil a bodoval celkem v 6 závodech, nejlépe dojel na 4. místě ve Francii a Maďarsku. Celkově skončil na 8. místě v poháru jezdců.

V roce 1993 přešel Häkkinen do týmu McLaren, kde se měl stát nejprve testovacím jezdcem a až přijde jeho čas, měl se posunout do role závodního pilota. Jako hostující jezdec se objevil v Monaku v sérii Porsche Supercup, kde závod opanoval. Jeho sen usednout v závodě opět do kokpitu se mu vyplnil po závodě v Monze poté, co po špatných výsledcích tým opustil Michael Andretti. Debut v britské stáji si odbyl v Portugalsku a hned všechny ohromil tím, že v kvalifikaci porazil svého týmového kolegu Ayrtona Sennu. Bohužel, v poslední zatáčce okruhu přehnal svou snahu, vyjel z trati a narazil do boxové zdi.


271. článek dne...(do 10. října 2016)



Priyanka Chopra (Oscar, 2016)

Priyanka Chopra (* 18. července 1982) je slavná indická modelka, držitelka titulu Miss World 2000, indická zpěvačka a herečka oceněna dvěma cenami Filmfare Award. Potom co získala titul Miss India World a později Miss World 2000 se Priyanka stala jednou z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších hereček i zpěvaček, které vzešly z modelingového šoubyznysu.

Velkou část svého dětství strávila v Bareilly, v provincii Uttar Pradesh. Její rodina se však musela často stěhovat, protože otec pracoval v armádě. Proto Priyanka, ješte jako mladé děvče studovala na La Martiniere Girls' College v Lucknow, a později přišla do USA, kde sa stala studentkou Newton North High School v městě Newton (stát Massachusetts). Další střední školou byla North Delta Senior Secondary School v North Delta a také John F. Kennedy High School v Cedar Rapids Iowa, kde studovala těsně před návratem do Indie. Tam si chtěla doplnit středoškolské vzdělaní na Army Public School (v Bareilly). Potom začala studovat na fakultě Jai Hind College v Bombaji, ale odešla z ní kvůli výhře na soutěži Miss World.

Priyanka byla korunovaná Miss India World a později získala titul Miss World 2000. Ve stejném roce navíc Lara Dutta a Diya Mirza, obě z Indie, vyhráli Miss Universe a Miss Asia Pacific. Vzácnou trojici nejprestižnějších titulů tak získali současně slečny z jediné lidnaté krajiny. V okamžiku výhry Miss World se stala pátou Indkou, která to dokázala a navíc čtvrtou Indkou, která to dokázala v rozmezí posledních 7 let.

Potom co se stala Miss World se Priyanka začala orientovat na hereckou kariéru. Poprvé se objevila v tamilském filmu Thamizhan (2002) a později se přestěhovala do Bollywoodu. V roce 2003 přišel do kin její první bollywoodsky snímek The Hero: Love Story of a Spy, který jí získal dobré hodnocení u kritiky a odborné i laické veřejnosti.

Její následující snímky nevrátili mnoho z investovaných peněz. V roce 2004, ale přišel do kin film Mujhse Shaadi Karogi a stal se třetím nejziskovějším hitem roku 2004. První zápornou postavu hrála ve filmu Aitraaz, který je indickým remakem amerického snímku Disclosure (Odhalení, v hlavní roli s Demi Moore).


272. článek dne...(do 15. října 2016)



Handley Page Halifax byl těžký bombardér používaný za druhé světové války.

Handley Page Halifax byl čtyřmotorový těžký bombardér používaný za druhé světové války britským RAF.

V rámci RAF tyto letouny používaly i squadrony složené z personálu pocházejícího z britských dominií. Pod velením 4. skupiny RAF také operovaly francouzské squadrony číslo 346 a 347. V oblasti Středomoří s nimi létala 301. polská squadrona, ta byla mezi listopadem 1944 a březnem 1945 vyzbrojena Halifaxy Mk.II a Mk.V. Podobně jako jeho současník, bombardér Avro Lancaster byl používán ještě v padesátých letech 20. století. Do roku 1961 tento typ létal v letectvu Pákistánu.

Vznik typu byl poměrně komplikovaný. V roce 1936 byla vydána dvojice zadání na vývoj nových typů bombardérů, která měla mimořádný vliv na výzbroj Bomber Command RAF v nadcházející válce. První, B.12/36, požadovaly vývoj těžkého čtyřmotorového bombardéru, který měl dosahovat cestovní rychlosti 370 km/h ve výšce 4 572 m a operační dostup měl být 8 534 m. Při přetížení měl mít dolet 4 828 km s pumovým nákladem 8 000 lb (3 628 kg), při sníženém množství neseného paliva, s požadovaným doletem 2 000 mil (3 218 km), měl být schopen nést až 14 000 lb pum (6 350 kg). Druhé, P.13/36, požadovaly spíše vývoj víceúčelového stroje, v kategorii označované písmenem P doposud vznikaly spíše lehké stroje jednomotorové, podle specifikací P.27/32 vznikl typ Fairey Battle a podle P.4/34 byl postaven typ Hawker Henley. Typ vyhovující specifikacím P.13/36 měl být pouze dvoumotorový, měl plnit roli rychlého středního bombardéru, průzkumného letounu a také měl být schopen torpédových útoků (měl být schopen nést v pumovnici dvojici torpéd).

Firma Handley Page v té době pracovala na vývoji projektu dvoumotorového bombardéru s továrním označením HP-55, který vznikal na základě specifikací B.1/35 (na jejich základě vznikl pouze jen Vickers Warwick). Na základě kontraktu 441975/35 byla objednána stavba prototypu. Projekt vznikal v celé řadě verzí, ve finále krystalizoval ve dvou variantách, buď s motory Bristol Hercules, nebo teprve připravovanými kapalinou chlazenými čtyřiadvacetiválci Rolls-Royce Vulture. Ty měly podle předběžných dat od firmy Rolls-Royce měl zprvu dávat výkon 1 700 hp. Stroj koncepčně vycházel z HP-55, ovšem měl být poněkud menší. Na základě předložených projektů byly 30. dubna 1937 podepsány objednávky na stavbu prototypů. Firma Handley Page měla postavit dva HP-56 a Avro dva stroje Type 679.


273. článek dne...(do 18. října 2016)



Snímek originálního CD počítačové hry Doom 3

Doom 3 je sci-fi FPS počítačová hra s prvky survival hororu od id Software, vydána společností Activision. Vyšla pro Windows 3. srpna 2004. Později byla hra přizpůsobena pro Linux a pro Mac OS X. 3. dubna 2005 vyšla verze pro Xbox vyrobena lidmi z Vicarious Visions. S designem multiplayeru asistovalo britské studio Splash Damage.

Hra zcela ignoruje události předchozích dílů. Příběh se odehrává v roce 2145 na Marsu, převážně v komplexu nadnárodní společnosti UAC. Zde se provádí mnohé výzkumné projekty, jako je teleportace, biologický výzkum a design pokročilých zbraní. Ale právě experimenty s teleportací vyústí v otevření brány do pekel a výsledkem je katastrofická invaze démonů. Hráč, anonymní voják, se musí probojovat základnou a zjistit, jak zabránit útoku pekla na Zemi. Doom 3 pohání mnoha cenami ověnčený id Tech 4 engine.

Hra byla pro id Software komerčním úspěchem, bylo prodáno více než 3,5 milionu kusů. Kritika přijala Doom 3 také velmi dobře, zvláště kvůli jeho grafické prezentaci, ale některé hráče zklamal nevyvážený design úrovní a nekonečná tma.

Hra začíná pro každého hráče u transportéru ze Země Jako hráč musíte najít seržanta Thomase Kellyho kvůli aktuálním rozkazům. Kelly dá mariňákovi (vám) za úkol najít ztraceného vědce z laboratoří Delta. Najdete ho v blízkosti vyřazeného komunikačního centra, jak se zoufale snaží odeslat varování pro UAC na Zem týkající se Betrugerových experimentů s teleportací. Zatímco se to vědec snaží vysvětlit, celou základnou projde nepřirozená vlna. Ta změní většinu personálu v zombie a invaze démonů vypukne.

Hráč se nyní probojuje zpět do Mars City, kde dostane od Kellyho rádiem příkaz spojit se s jinou jednotkou a dostat přenosovou kartu s tísňovým voláním do hlavního komunikačního centra, aby mohli zavolat posily. Při postupu základnou náš mariňák zjistí, že Swann a Campbell přežili a mají namířeno na stejné místo, ale s jiným úmyslem. Chtějí zabránit odeslání zprávy na zem v naději, že se povede situaci na Marsu utajit. Tým, ke kterému se měl mariňák připojit, je vyvražděn, ale podaří se mu získat přenosovou kartu. Nedokáže ovšem zabránit tomu, aby Campbell zničil většinu komunikačního vybavení. Kelly ho tedy nasměruje k záložnímu systému, kde hráč dostane na výběr za dvou možností. Buď může poslechnout Kellyho rozkaz k zaslání nouzového volání o posily, nebo přijme Swannovy argumenty o tom, že bude nejlepší neohrozit Zemi dokud se nezjistí, co se vlastně děje.


274. článek dne...(do 18. října 2016)



Režisér James Cameron s filmovým plakátem.

Vetřelci (anglicky: Aliens) je americký sci-fi film, který v roce 1986 natočil režisér James Cameron jako pokračování úspěšného filmu Vetřelec, ve kterém Ellen Ripleyová vrací zpět na planetu LV-426, okupovanou vetřelci.

Ellen Ripleyová (Sigourney Weaver), jediná přeživší z posádky kosmické lodi Nostromo byla nalezena v hyperspánku ve svém únikovém modulu po 57 letech bloudění vesmírem a se smutkem se dozvídá, že její dcera Amanda zatím vyrostla, zestárla a zemřela. Komise společnosti Weyland-Yutani je velmi skeptická k jejímu výkladu o důvodech zničení kosmické nákladní lodi a v existenci vetřelce oficiálně nevěří. Mimo jiné také z důvodu, že planeta LV-426 je již řadu let terraformována a žije tam několik desítek rodin: kolonistů. Ripleyová tak přijde o svou kosmickou licenci a začne pracovat v docích jako řidička nakladačů zboží.

Později je Ripleyová navštívena zástupcem společnosti Weyland-Yutani, Carterem Burkem a důstojníkem USCM Gormanem. Oznámí jí, že společnost ztratila s kolonií na LV-426 jakýkoliv kontakt. Ripleyovou to moc nepřekvapí a spíše je udivená, že oba chtějí letět na planetu a jí vzít jako poradce. Na planetu LV-426 míří loď Sulaco. Je to nejvhodnější dosažitelná loď. Její posádku, kromě Ripleyové, Gormana a Burka, tvoří ještě seržant Apone (Al Matthews), desátník Hicks (Michael Biehn), vojíni Vasquezová (Jenette Goldstein), Hudson (Bill Paxton) a android Bishop (Lance Henriksen). K Bishopovi chová Ripleyová, po zkušenostech s androidem Ashem na Nostromu, značnou nedůvěru.

Skupina doráží do kolonie a zjišťuje, že je opuštěná a značně poškozená. Nikde nejsou známky života, ale ani žádná těla mrtvých nebo krev. Zato jsou v ní známky boje a vyleptané díry. Výprava se tedy opevní v jednom z řídících komplexů, kde nachází také dvojici živých Facehuggerů, které podle záznamů byly odstraněny z hostitelů, kteří zákrok nepřežili. Týmu se podaří objevit traumatizovanou mladou dívku, přezdívanou Newt, která tvrdí, že všichni z kolonie jsou mrtví. Při zuřivém boji dojde k poškození chladicího zařízení jaderného reaktoru generátoru atmosféry. Celá skupina, až na Burkeho je rozhodnuta opustit neprodleně LV-426 a zničit základnu z oběžné dráhy za pomoci atomové bomby.


275. článek dne...(do 2. listopadu 2016)



Julia Stegner (Bazaar UK 2012)

Julia Stegner (* 2. listopadu 1984) je německá supermodelka.

Stegner je dcerou obchodního manažera pro Střední Evropu velké americké společnosti a účetní specialistky. Vyrůstala v domácnosti s mnoha psy a starší sestrou, která pracuje ve filmovém průmyslu. V 7 letech byla dětskou modelkou v reklamách a různých katalogách s dětským oblečením a v 9 letech se věnovala tancování.

Na střední škole v sobě objevila vášeň k basketbalu a dokonce vstoupila do jednoho basketbalového klubu v Mníchově. Díky své velké výšce (180 cm) měla pro tento sport ideální postavu. Její spolužáci jí právě kvůli výšce přezdívali Bean Bar (něco jako bobová tyč). Jejím prvním partnerem byl policejní důstojník Konstantin, kterého střetla právě během hry.

Krátce před svými 15. narozeninami, během oslavy známého Oktoberfestu v Mnichově jí objevil hledač talentů, který v ní rozpoznal předpoklady a talent pro velký modelingový svět. Základem úspěchu této mladé modelky byl její první book, který pro ní nafotila Tilla Lindig. Navzdory svým plánům se přestěhovala do Paříže, aby si splnila svůj velký sen.

Její první významnou zakázkou bylo pózování na obálce časopisu ELLE. V postavení velmi perspektivního nováčka nakonec podepsala smlouvu s Supreme Management a za necelé 4 měsíce otevírala v roce 2002 prestižní módní přehlídku Yves Saint Laurent.

V létě roku 2004 udělala mnoho reklamních prací pro Celine, Yves Saint Laurent, Dolce & Gabbana, Ralph Lauren a Diora. Ještě větší prestiž jí přinesla spolupráce s firmou Hugo Boss, pro kterou byla Julia během několika sezón domácí modelkou.

Stále pokračovala v budování své kariéry, získávání renomé a vzestupem do výšin módních kruhů. V roce 2005 účinkovala v kampani pro francouzský módní dům Chloe a předváděla na přehlídkách pro Anna Sui, Lanvin a Valentina. Byla jednou z modelek z úspěšného Pirelli kalendáře 2005, kde se představila téměř polonahá. Julia očividně nemá nic proti kožešinovému průmyslu, což je zřejmé ze všech reklamních kampaní a přehlídek, při kterých nosila kožichy značky American Legend Minks a ostatních.


276. článek dne...(do 8. listopadu 2016)



Úvodní video Dark Forces

Star Wars: Dark Forces je akční počítačová hra, střílečka z pohledu první osoby doplněná jednoduchými logickými hlavolamy a množstvím tajných lokací (místností). Byla vyvinutá a vydána společností LucasArts. Na americkém trhu se objevila přesně 28. února 1995. Do Evropy však dorazila až v červnu 1995.

Hra byla, přes občasné negativní ohlasy, mimořádně úspěšná. Během 5 let se celkově prodalo přes 952 000 legálních kopií hry, což hru dostalo mezi 15 největších hitů herního trhu v letech 1995–1999.

Ačkoliv úkolem vaší první mise je najít plány hvězdy smrti a předat je princezně Leile, všechny další mise (jejich celkem 14) se točí kolem nové strašlivé imperiální zbraně – bojovníků Dark Troopers. Animace před druhou misí vám ukáže jejich obrovskou ničivou sílu, když během několika minut zmasakrují všechny obyvatele města.

Vaším úkolem je zastavit smrtelně nebezpečný projekt výroby Dark Troopers. To vás donutí navštívit přísně střežená výzkumná, doly, kosmická města i vesmírné stanice. Zpočátku vám bude pomáhat svými informacemi špion Crix Madine, ale vaše nezvykle úspěšné akce vyvolají u imperiálních hodnostářů podezření. Špion Crix Madine je odhalen a uvězněn, takže se musíte prostřílet k němu do věznice, najít skrytou chodbu přes výtahové šachty a osvobodit ho dříve, než bude popraven. Zde také objevíte pověstný hydraulický drtič odpadků...

Každá mise se může pochlubit působivou a originální atmosférou. Všechny akce výborně dokresluje dokonalá grafika, výkřiky zasažených imperiálních vojáků a doprovodná hudba. Trochu mne překvapilo, že hru nelze spustit přímo z CD disku, a že program neumožňuje uložit pozici v průběhu jednotlivé mise na disk. Ačkoliv hra využívá klasický režim 320x200 v 256 barvách, odpovídá výsledný dojem hráče dvakrát jemnější grafice VGA (640x480). Většina misí je podstatně rozlehlejších, než u DOOMa II, ale všechno je v nich podřízeno určitým zákonitostem, takže je obtížné zabloudit.

Při útěku z kosmického města překupníků, kde je vaším úkolem ukrást imperiální navigační mapu, vás zcela určitě chytí odporný obchodník Jabba. Náš hrdina Kyle Katarn je uvězněn na Jabbově vesmírné lodi, aby byl předhozen jako potrava krvelačným drakům. Při troše štěstí se vám draka podaří zabít holýma rukama. Pak můžete začít hledat své zbraně i velitelku.


277. článek dne...(do 10. listopadu 2016)



Demi Moore v New Yorku (2010)

Demi Moore (* 11. listopadu 1962) je americká herečka, která se stala známou po sérii teeanagerských filmů v osmdesátých letech a byla jednou z nejznámějších hereček Hollywoodu devadesátých let.

Demi Moore se narodila v Roswellu a velkou část dětství strávila v Pensylvánii. Jako dítě měla těžký a nestabilní život. Její biologický otec opustil matku Virginii King po dvou měsících manželství ještě před Demiiným narozením. Kvůli tomu má v rodném listě napsané příjmení svého nevlastního otce Dannyho Guynese. Ten spáchal v roce 1980 sebevraždu. Předtím často měnil zaměstnání, a tak se rodina celkem čtyřicetkrát stěhovala. Její rodiče byli bohužel alkoholici.

V dětství trpěla Demi šilhavostí, a tak nosila pásku přes oko, dokud nebyl problém chirurgicky odstraněn. Trpěla také dysfunkcí ledvin.

Rodina se v roce 1976 usadila v Los Angeles. Když bylo Demi 16, její kamarádka herečka Nastassja Kinski ji přiměla, aby opustila školu, kde byli jejími spolužáky frontman skupiny Red Hot Chili Peppers Anthony Kiedis a herec Timothy Hutton, aby se stala herečkou. V roce 1979 potkala svého prvního manžela, hudebníka, Freddyho Moorea, kterého si i vzala. Rozvedli se v roce 1985, Demi si ale nechala jeho příjmení.

V roce 1987 Moore potkala Bruce Willise, zamilovali se do sebe a po dvou měsících se vzali. Společně mají tři dcery. V roce 1998 začali manželé žít odděleně a o dva roky později se rozvedli. Do dneška ale zůstali přáteli.

V roce 2003 začala Moore chodit s o patnáct let mladším hercem Ashtonem Kutcherem. Po mnoha spekulacích ze strany tisku se v roce 2005 vzali. Dva roky po svatbě si herečka změnila jméno z Moore na Kutcher. V profesionálním životě ale nadále používá příjmení Moore.

Poté, co opustila školu, začala pracovat jako modelka, nechala se dokonce nafotit nahá. Tyto fotografie zůstaly nepovšimnuty až do té doby, co se stalo slavnou. Nejdříve byly publikovány v německém časopise, později i v Americe. Jejím filmovým debutem byl film Parasite v roce 1982. Populární se ale stala až díky roli Jackie Templetonové v soap opeře General Hospital.


278. článek dne...(do 10. listopadu 2016)



Sania Mirzaová (červen 2016)

Sania Mirzaová (* 15. listopadu 1986) je indická profesionální tenistka a od dubna 2015 světová jednička ve čtyřhře, historicky 33. v pořadí a čtvrtá z asijského kontinentu. V letech 2003–2012 hrála, vyjma čtyřhry, také dvouhru a byla indickou jedničkou v obou soutěžích. Pro dlouhodobé zranění zápěstí opustila singlovou kariéru. Představuje nejúspěšnější indickou tenistku.

Na okruhu porazila bývalé světové jedničky Martinu Hingisovou, Dinaru Safinovou a Viktorii Azarenkovou. Od srpna 2016 se její spoluhráčkou stala Češka Barbora Strýcová, s níž vyhrála první společný turnaj v Cincinnati, do nějž nastoupily.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a čtyřicet deblových turnajů, včetně čtyřhry na Turnaji mistryň 2014 a 2015, poprvé v páru s Carou Blackovou a podruhé s Hingisovou. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2007 na 27. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2015 na 1. místě. Trénuje ji otec Imran Mirza.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vybojovala společně se Švýcarkou Martinou Hingisovou trofeje z ženské čtyřhry Wimbledonu 2015, US Open 2015 a Australian Open 2016. Další tři tituly přidala ve smíšené čtyřhře. Po boku krajana Maheshe Bhupathiho vyhrála Australian Open 2009 a French Open 2012. S Brazilcem Brunem Soaresem pak získala trofej na US Open 2014. Celkem třikrát odešla z grandslamového finále poražena – v páru s Jelenou Vesninovou z ženského debla French Open 2011, a také ze smíšených soutěží na Australian Open 2008 a 2014.

V říjnu 2005 ji časopis Time zařadil do seznamu „50 asijských hrdinů“. V březnovém vydání The Economic Times z roku 2010 byla uvedena mezi „33 ženami, na které je Indie hrdá“. Dne 25. listopadu 2014 se stala Velvyslankyní dobré vůle Organizace spojených národů pro jižní Asii.

Tenis začala hrát v šesti letech a profesionálkou se stala v únoru 2003. V juniorské kategorii vyhrála deset titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.

V páru s Ruskou Alisou Klejbanovovou zvítězila v juniorské čtyřhře Wimbledonu 2003, kde ve finále zdolaly česko-nizozemský pár Kateřina Böhmová a Michaëlla Krajiceková poměrem 2–6, 6–3 a 6–2. S krajankou Sanaou Bhambriovou si zahrály semifinále debla na US Open 2003 a čtvrtfinále na US Open 2002.

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála jako patnáctiletá v dubnu 2001. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stal hajdarábádský AP Tourism Hyderabad Open v únoru 2003, do nějž obdržela divokou kartu od pořadatelů. V úvodním kole však nestačila na Australanku Evii Dominikovicovou po setech 6–2, 1–6 a 2–6. Navazující týden skončila v prvním kole kvalifikace Qatar Ladies Open 2003 na raketě české hráčky Olgy Blahotové. V únoru 2004 se stala vůbec první Indkou v historii, která vyhrála turnaj WTA Tour.


279. článek dne...(do 10. listopadu 2016)



Originální CD hry Quake 4

Quake 4 je počítačová hra žánru first-person shooter. Vytvořilo ji studio Raven Software, které při vývoji spolupracovalo s id Software, vývojářem předešlých her série. Hra byla vydána v roce 2005 a běží na enginu Doom 3.

Příběh navazuje na staršího předchůdce Quake 2. Odehrává se v budoucnosti, když je Země napadená útočníky z vesmíru, rasou Kyborgů, zvaných Stroggové. Stroggové chtějí vyčerpat všechny přírodní zdroje a z mrtvých protivníků vytvářejí svoje vojáky. Na jejich domovskou planetu Stroggos je veden hromadný útok ze Země. Matthew Kane, hlavní hrdina hry, je členem elitního komanda Rhino Squad. Brzy se zjistí, že Stroggové jsou napojení na jeden systém, Nexus. Jedinou šancí je zničit ho. Po několika pokusech, které selhaly, byl Matthew chycený a převezený do medicínského centra, kde měl být přeměněný na Strogga. Nadopují ho látkami zvětšujícími sílu, odřeží mu končetiny a nahradí je novými mechanickými, díky kterým je rychlejší. V poslední fázi, když mu mají vyměnit mozek, je Matthew zachráněný svými kolegy. Je to však nezvratný proces, a tak je jedinou nadějí Země, protože strážný systém ho identifikuje jako Strogga. Po dlouhé cestě se Matthew dostane až k Nexusu, zlikviduje jeho strážce a následně i Nexus. Země je zachráněná a Matthew se vrací zpět na základnu.

Masový útok na Stroggos začíná rychlou akcí, která se ale nepovede a všechny jednotky nejsou na svých místech. Hráč se jmenuje Mathew Kane a po ztroskotání jeho člunu s jeho jednotkou se konečně dostane z trosek. Pokračuje do pevnosti Stroggů a tam se setká s jednotkou Badger. Jeden jejich voják je ale zraněný, proto se vrací zpátky pro medika. Najde ho, odvede ke zraněnému a prochází do další mise. Dalším úkolem je setkat se s jeho jednotkou Rhino. Po cestě nějaké členy vaší jednotky potká, ale má se hlásit u Bidwella. Setká se s ním a potom společně s Morrisem půjdou do hangárů…

Protože se hra odehrává v daleké budoucnosti, zbraně jsou nereálné – mají futuristický design. Některé z nich se ale podobají současným zbraním. Je možné je postupně modifikovat. Jsou to například větší zásobníky, zaměřovače, automatické navádění střel ad. Modifikovat je mohou kolegové z jednotky.

Dne 11. dubna 2012 bylo oznámeno, že Quake 4 bude opět optimalizován a následně vydán přímo pro Xbox 360 a PC. Do 22. června 2012 byla spuštěna nová distribuce v zemích EU.


280. článek dne...(do 5. prosince 2016)



Daryl Hannah, herečka a aktivistka (duben 2013)

Daryl Hannah (* 3. prosince 1960) je americká filmová herečka a zapálená environmentalistka.

Po svém debutu v roce 1978 hrála v osmdesátých letech v mnoha hollywoodských filmech, v devadesátých letech nebyla obsazena do žádné hlavní role, v poslední době se vrátila rolí Elly Driverové ve filmech Kill Bill a Kill Bill 2.

Její rodiče Susan a Don Hannahovi se rozvedli brzy po jejím narození. Matka se vdala za obchodníka Jerrolda Wexlera. Daryl je vegetariánka od jedenácti let. Vyrůstala se sourozenci Donem Hannahem, Page Hannahovou a nevlastní sestrou Tanyouo Wexlerovou. Navštěvovala soukromou školu Francis W. Parker School a University of Southern California. O filmy se zajímala od dětství kvůli nespavosti. Byla velmi stydlivá a diagnostikovali ji jako „částečnou autistku“

Daryl Hannah debutovala v roce 1978 malou rolí v hororu The Fury režiséra Briana De Palmy. Počátkem osmdesátých let hrála v dalších filmech, z nichž nejvýznačnější je patrně replikantka Pris ve sci-fi filmu Blade Runner od Ridleyho Scotta.

V druhé polovině osmdesátých let hrála od menších úspěšných rolí ve filmu Ocelové magnolie a Oscarem oceněný film Wall Street (s Charliem Sheenem a Michaelem Douglasem) až po neúspěšný romantický film Roxanne, kde se Stevem Martinem ztvárnila moderní pojetí Cyrana z Bergeracu od Edmonda Rostanda. Hrála také ve filmu Papež z Greenwich Village, kde hráli Mickey Rourke a Eric Roberts. Jako dcera Jacka Lemmona se objevila v obou dílech filmu Dej si pohov, kámoši.

Z jejích novějších rolí je nejznámější jednooká vražedkyně Elle Driver v obou dílech filmu Kill Bill od Quentina Tarantina. Její výkon v těchto filmech jsou popisovány jako herecký comeback.

Napsala scénář, režírovala a produkovala krátký film The Last Supper, za který byla oceněna na Berlinale. Režírovala, produkovala a natočila dokumentární film Strip Notes, ve kterém uváděla své soukromé výzkumy při přípravách na roli ve filmu Dancing at the Blue Iguana od Michaela Radforda. Společně s herečkou Hilary Shepard vytvořila dvě deskové hry „Love It or Hate It“ a „LIEbrary“, druhou z nich uvedla Daryl v prosinci 2005.

Daryl Hannah je zapálená environmentalistka, má vlastní video blog DH Love Life (dhlovelife.com) zaměřený na udržitelný rozvoj. Její dům je poháněn sluneční energií a je postaven z materiálů šetrných k životnímu prostředí. Její auto jezdí na biodiesel.


281. článek dne...(do 15. prosince 2016)



Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Most je statutární město v severozápadních Čechách (Ústecký kraj), které leží na řece Bílina. S počtem obyvatel 67 518 je 14. největší město ČR. Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí. Nejcennější stavbou a turistickým lákadlem je kostel Nanebevzetí P. Marie, roku 1975 přesunutý na současné místo, a hrad Hněvín na kopci nad městem.

Během třicetileté války bylo město i hrad Hněvín dobyt Švédy. Hrad byl poté rok a půl obléhán císařskými vojsky, ale dobít zpět se ho nepodařilo. Tato událost vyvolala v místních obyvatelích pocit, že hrad, který svým významem vždy přitahoval k městu pozornost nepřátel, je zdrojem veškerého jejich utrpení. Na jejich žádost proto roku 1651 císař Ferdinand III. povolil hrad zbořit. Město poničené třicetiletou válkou i vlastními obyvateli tak ve druhé polovině 17. století ztratil svůj hospodářský i politický význam.

Až o dvě stě let později začala nová etapa rozvoje města, když byly v jeho okolí objeveny obrovské zásoby uhlí. Roku 1870 byla do města přivedena železnice, postaven byl cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar, městské muzeum. Počet obyvatel se prudce zvýšil. V roce 1895 bylo město zasaženo přírodní katastrofou: kuřavkou (tekutými písky). Pod zem se propadlo několik domů i s jejich obyvateli. Toto neštěstí však rozvoj města vážněji nenarušilo. Roku 1901 byla zprovozněna elektrická pouliční dráha, která spojila město Most s Kopisty, Litvínovem a Janovem. Roku 1911 bylo otevřeno městské divadlo. Mezi lety 1911 a 1913 byla postavena přehrada na Křížatkách, která zajistila Mostu dostatek pitné vody.

Za druhé světové války bylo město značně poničeno nálety amerických bombardérů při jejich nepřesných útocích na rafinerii v Záluží u Litvínova.

V srpnu roku 1963 proběhla osudová jednání o likvidaci města, která vešla v platnost usnesením vlády č. 180 z 26. března 1964. Zbouráním a likvidací města nad ložisky uhlí měl stát získat přes čtyři a půl miliardy korun a tím získat po výstavbě nového města a zbourání starého zisk přes jednu miliardu korun. První etapa počítala se zbouráním zástavby na úpatí vrchu Hněvín, která dále měla pokračovat ke Šmeralovu náměstí. Druhá etapa pak měla být vedena od okrajových částí s postupným pokračováním do středu města. V únoru 1967 se v Mostě otevřel první severočeský podnik pro mládež, "Neprakta klub", který funguje dodnes.


282. článek dne...(do 21. prosince 2016)



Milla Jovovich v reklamní kampani  Peek&Cloppenburg

Milla Jovovich (* 17. prosince 1975) je ukrajinsko-americká herečka, modelka, zpěvačka a módní návrhářka.

Milla se narodila v Kyjevské porodnici v 17:15 hodin místního času, Galině Loginové, které lékaři před tím stanovili diagnózu neplodnosti. Do pěti let chodila Milla jako každé jiné dítě do školky v hlavním městě, ovšem již od narození na sebe především vychovatelky upozorňovala svojí inteligencí, když ve třech letech recitovala ruské básníky.

Sovětské vízum Bogimu Jovoviči vypršelo a tak se rozhodl zůstat na západě. Galina jako tehdy oblíbená vycházející ruská filmová hvězda dostala možnost svého manžela navštívit v Londýně. Po dvou návštěvách, se na potřetí rozhodla nevrátit zpět do Sovětského svazu. Z Londýna se v pěti letech rodina odstěhovala do městečka 20 kilometrů od kalifornského Sacramenta, kde si pronajali dům.

Aby rodina ušetřila na nájmu, rodiče poslali Millu na prázdniny na tábor. Až ve chvíli, když navázeli přátelský vztah s pronajímatelem objektu, který z provopočátku neměl důvěru k přistěhovalcům ze sovětského bloku, představili mu i Millu. V té době však začaly rodině docházet dovezené finance a tak byli nuceni začít pracovat. Bogi začal pracovat na lékařské licenci a Galina byla nucena pracovat jako kuchařka a uklízečka v soukromých domácnostech.

Jako herečka však matka Milly chtěla svojí dceru vidět na filmovém plátně a tak malá Milla strávila celé dny na konkurzech.

Millu se podařilo prosadit do několika malých dětských rolí v televizních filmech. Tehdy si ji začali všímat i modelingoví agenti, v devíti letech pořídila Milla již své první profesionální fotky. Amerika zažila tenkrát šok, neboť nikdy předtím Spojené státy neviděli jak vkusně je možné obléci malou dívku do konfekce, nalíčit ji a vyfotografovat ji ve stylu starých fotografií Marilyn Monroe. Od tohoto okamžiku se začala odvíjet její strmá modelingová kariéra. V 11 letech se Milla poprvé objevila na titulní stránce italského módního časopisu Lei.


283. článek dne...(do 29. prosince 2016)



George Michael během světového turné roku 1988

George Michael, (* 25. června 1963, † 25. prosinec 2016), byl britský zpěvák, skladatel a producent s kyperskými kořeny. V letech 19811986 působil společně s Andrewem Ridgeleym v popové skupině Wham!, která se proslavila hity jako Wake Me Up Before You Go-Go, Freedom, I'm Your Man, The Edge of Heaven či Last Christmas. Později se vydal na dráhu sólového zpěváka ovlivněného soulem a rhythm and blues, se skladbami jako Jesus To A Child nebo Fastlove či duetem s Eltonem Johnem Don't Let the Sun Go Down on Me. Za svou kariéru prodal více než 100 milionů hudebních nosičů, získal tři ceny Brit Awards a dvě Grammy.

Na začátku vystupoval jako DJ. Svou pěveckou kariéru začal se ska kapelou The Executive, kterou založil se spolužákem Andrewem Ridgeleym. Ta ovšem vydržela jen krátce. Proslavil se až po založení skupiny Wham! v roce 1981. Kapela těžila z nastupujícího žánru videoklipů a za svou pětiletou existenci celosvětově prodala přes 25 milionů nahrávek. Mezi její hity patřily Wake Me Up Before You Go-Go, vánoční Last Christmas, Freedom, I'm Your Man či The Edge of Heaven. V roce 1986 se však rovněž rozpadla a George Michael se vydal na sólovou dráhu. Už v roce 1984 vydal úspěšný single Careless Whisper, v roce 1986 přidal A Different Corner, o rok později s Arethou Franklin I Knew You Were Waiting For Me.

Debutové sólové album s názvem Faith a hitem One More Try mu vyšlo v roce 1987 a vyhrálo Grammy v kategorii Nejlepší album roku. 21 milionů (v USA více než 10 milionů) prodaných kusů ho zařadilo na 52. místo v žebříčku nejprodávanějších desek všech dob v USA. Po celém světě se prodalo více než 85 miliónů jeho nahrávek, George Michael byl nejvíce hraným interpretem britských rádií za uplynulých 20 let.

V roce 1991 se stal úspěšným jeho duet s Eltonem Johnem Don't Let the Sun Go Down on Me. Dne 20. dubna 1992 vystoupil ve Wembley se skupinou Queen na benefičním vzpomínkovém koncertě The Freddie Mercury Tribute k poctě jejího zesnulého zpěváka Freddieho Mercuryho. Zde zazpíval tři písně z repertoáru Queen...


284. článek dne...(do 5. ledna 2017)